9 C 501/2021-55 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení celkové částky 8 472 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou s právním předchůdcem, společností [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel dne 15. 1. 2018. Právní předchůdce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal půjčku řádně a včas splácet ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 15. 3. 2019. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit pevný úrok ve výši 963 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Pohledávka byla s účinností ke dni 21. 12. 2020 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí 5 213,54 Kč s příslušenstvím na jistině, dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 258, 4675 Kč za prodlení žalovaného dle odstavce 4. smlouvy o úvěru a úhradu nákladů spojených s uplatněním své pohledávky ve výši 434 Kč; přes výzvy žalovaný toto neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný byl vyzván usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2022, aby se k navrženému postupu vyjádřil; žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 4. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění: 5. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným po ověření jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr dne 15. 1. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky ve výši 963 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Úroková sazba byla uvedena ve výši 15 % ročně. Ve smlouvě si účastníci v odstavci 4 sjednali pro případ prodlení dlužníka s úhradou jakékoliv splátky smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] žádostí o úvěr ze dne 15. 1. 2018, pracovní smlouvou, mzdovým lístkem, poštovními poukázkami - Úřad práce za období říjen 2017, listopad 2017, prosinec 2017, dokladem o výplatě sirotčího důchodu za období listopad 2017, prosinec 2017 a leden 2018, oznámením ČSSZ ze dne 19. 12. 2017 o výši sirotčího důchodu). Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021). Náklady spojené s uplatněním pohledávky činily celkem 434 Kč (2x dopis, 1x telefonický rozhovor, 1x osobní návštěva (prokázáno dopisem s návrhem mimosoudního řešení ze dne 8. 2. 2021 a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2021, která mu byla dne 17. 3. 2021 odeslána (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem). 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne 15. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky a poplatky, v pravidelných měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Účastníci dále sjednali právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení dlužníka s úhradou jakékoliv splátky. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dle uzavřené smlouvy žalovaný zápůjčku žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci vrátil, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka (v celém rozsahu) zaplacena nebyla, uhrazeno bylo 9 099,99 Kč. 9. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti; smluvní vztah účastníků pak soud hodnotil jako spotřebitelský ve smyslu § 419, § 420 odst. 1, § 1811 - §1813 a § 1815 o. z. <i>10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.</i> <i>12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez navrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> <i>15. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.</i> <i>16. Podle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla po přezkoumání úvěruschopnosti uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechal právní předchůdce žalovanému jistinu ve výši 10 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Účastníci řízení dále v rámci smlouvy o zápůjčce sjednali právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení dlužníka s úhradou jakékoliv splátky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právním předchůdcem postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na za