11 C 115/2023-30 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 15 536,24 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se spolu s poskytnutou částkou zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit příslušenství úvěru ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, to vše spolu s dlužnou jistinou ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila částku ve výši 13 942,01 Kč, která byla poměrně alokována na jistinu (7 096,15 Kč) a příslušenství (6 845,86 Kč), k zesplatnění celé dlužné částky ve výši 23 241,99 Kč (součet neuhrazené jistiny spolu s příslušenstvím) došlo splatností poslední předepsané splátky, tj. dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k [datum] k postoupení uvedené pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalobkyně se v tomto řízení po žalované domáhala úhrady postoupené jistiny v částce 12 903,85 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 800,72 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 125,52 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 161,70 Kč, inkasního poplatku v částce 2 250,20 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 1 081,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 847,41 Kč, účelně vynaložených nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 256 Kč, a smluvní pokuty ve výši 2 632,39 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaná ničeho ze shora uvedeného neuhradila. 2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z žádosti o úvěr, ze smlouvy o úvěru, formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z OR má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč, a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč; splatnost první splátky byla stanovena do [datum]. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Svým podpisem na smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] potvrdila žalovaná převzetí peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč v hotovosti. 6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku [číslo] ze dne [datum] k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, podacího archu má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována. 8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy, má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaná žalobkyní opakovaně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky. 9. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. 10. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 11. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 12. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splá