5 C 215/2022-168 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního, všem zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále též jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že každá z účastnic řízení je vlastníkem ideálního podílu k předmětným nemovitostem o velikosti ½. Žalobkyni a žalované, které jsou sestrami, byly předmětné nemovitosti darovány v roce 2014 za současného zřízení věcných břemen užívání ve prospěch rodičů účastnic. Žalobkyně předmětné nemovitosti obývala do roku 2020, kdy je opustila z důvodu krajně neutěšených rodinných poměrů, neboť její soužití s žalovanou a matkou nebylo harmonické, když z jejich strany pociťovala naschvály. Učinila tak právě v reakci na rodinné poměry, avšak opuštěním předmětných nemovitostí nikdy nedeklarovala, že o svůj majetek nestojí. Žalobkyni tak v tomto řízení nemůže jít k tíži, že byla z předmětných nemovitosti žalovanou a matkou„ vyštípána“, neboť takové jednání jmenovaných je v rozporu s dobrými mravy. Pokud v původním řízení žalobkyně nepožadovala přikázání předmětných nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví, bylo to tím, že tehdy sice považovala zrušení podílového spoluvlastnictví za rozumný krok, avšak zároveň neměla dostatek prostředků na vyplacení vypořádacího podílu žalované. Jelikož není žalobkyni umožněno užívat její spoluvlastnický podíl a zároveň jí není žalovanou ani vyplácena částka za užívání jejího podílu, nelze v této věci podanou žalobu považovat za nekonzistentnost v postojích žalobkyně, neboť ta za této situace nechce nadále setrvat ve spoluvlastnictví, když ze svého majetku nemá žádného užitku. Finanční situace žalované, která není schopna hradit žalobkyni náhradu za užívání jejího podílu a včas ani splátky hypotečního úvěru, není taková, aby mohla případně vyplatit žalobkyni její vypořádací podíl. Naopak žalobkyně má možnost se svým manželem získat hypoteční úvěr na vyplacení podílu žalované. Žalovaná přitom žije bez partnera, přičemž žalobkyně má rodinu, a proto bude účelnější přikázat nemovitosti do jejího vlastnictví, když je i s manželem připravena do nemovitostí dále investovat. Věcné břemeno matky není překážkou, neboť soužití s ní by bylo možné, popř. by došlo k vyplacení matky z práva věcného břemene. Proto soudu navrhla, aby předmětné nemovitosti přikázal do jejího výlučného vlastnictví. 2. Žalovaná považovala podanou žalobu za zbytečnou, neboť stále probíhala jednání o mimosoudní dohodě účastnic, která započala již před zahájením původního řízení vedeného u zdejšího soudu. Dokonce žalovaná přistoupila na to, že žalobkyni vyplatí její podíl v částce 1 700 000 Kč, ačkoliv tato převyšovala jeho hodnotu dle pro tyto účely zpracovaného znaleckého posudku. Následně odmítla tuto dohodu uzavřít s tím, že si chce svůj spoluvlastnický podíl ponechat. Následně opět žalobkyně žalovanou vyzvala k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž žalované nebyla ponechána lhůta, aby se mohla k návrhu řádně vyjádřit. Žalobkyně tak zcela zbytečně zapříčinila tento soudní spor a minimálně z tohoto důvodu by měla nést náklady soudního řízení. Jde-li o samotný předmět sporu, tak je třeba poukázat na nekonzistentnost postojů žalobkyně, která je vedena především vidinou majetkového zisku. Žalobkyně se pak o údržbu předmětných nemovitostí a hypoteční splátky nestará, o vše se za pomoci matky stará žalovaná. Majetkové poměry pak samotné žalobkyni nedovolují, aby mohla vyplatit žalované vypořádací podíl. Naopak žalovaná má na svém účtu dostatek peněžních prostředků k tomu, aby mohla takřka okamžitě žalobkyni její podíl vyplatit. Je pak třeba zohlednit i to, že předmětné nemovitosti užívá matka účastnic, jejíž vztahy s žalobkyní nejsou zcela ideální, zatímco její vztahy s žalovanou jsou bezproblémové. Žalovaná tak navrhla, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. 3. Soud provedl důkazy listinami, které účastnice předložily k prokázání svých tvrzení, a znaleckým posudkem, z nichž zjistil následující skutečnosti, a po postupu dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), i níže uvedený skutkový stav: 4. Žalobkyně a žalovaná jsou v katastru nemovitostí zapsány na [list vlastnictví] jako spoluvlastníci pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] (o výměře 108 m2), pozemku parc. [číslo] ostatní plocha (o výměře 367 m2), pozemku parc. [číslo] zahrada (o výměře 2 078 m2), pozemku parc. [číslo] zahrada (o výměře 135 m2), a pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního (o výměře 91 m2), všech v obci [obec], [katastrální uzemí], a to každá z nich k podílu o velikosti ½ (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Dále byla zjištěna vzájemná poloha výše uvedených nemovitostí, kdy tyto na sebe navzájem navazují (prokázáno katastrální mapou). 5. Nabývacím titulem ke spoluvlastnickému podílu každé z účastnic k předmětným nemovitostem byla smlouva, kterou matka účastnic jako výlučný vlastník mj. předmětných nemovitostí bezplatně převedla spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na každou z účastnic, přičemž jmenované tyto podíly přijaly. Zároveň byla ve prospěch matky účastnic bezplatně zřízena osobní služebnost užívacího práva k pozemku parc. č. st. [číslo] včetně budovy [adresa] a požívacího práva k pozemkům ostatním (prokázáno darovací smlouvou a smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 10. 11. 2014). Služebnost doživotního bydlení a užívání předmětných nemovitostí pak byla bezplatně zřízena i ve prospěch otce účastnic (prokázáno smlouvou o zřízení služebnosti ze dne 8. 11. 2018). 6. Na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření se společnost [právnická osoba], [IČO], zavázala poskytnout [jméno] [příjmení] (manželu žalobkyně) úvěr ve výši 3 949 000 Kč, jehož účelem je řešení bytové potřeby ke koupi ½ rod. domu [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], v [katastrální uzemí] a úhradě závazku [číslo] u [právnická osoba] souvisejícího s řešením bytové potřeby (prokázáno smlouvou ze dne 6. 5. 2022). 7. Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození], prohlásila, že na základě žádosti žalované či její matky, jim poskytne částku do výše 600 000 Kč za účelem vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], v [katastrální uzemí], a to za podmínek blíže dohodnutých ve smlouvě (prokázáno čestným prohlášením ze dne 10. 9. 2022 bez úředně ověřeného podpisu). Ke dni 19. 9. 2022 se na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba], ve prospěch žalované nacházel disponibilní zůstatek ve výši 2 004 368,60 Kč s tím, že tato částka nebyla ani částečně blokována (prokázáno výpisem z účtu včetně informace o účtu). 8. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 16. 12. 2022 Znalecké kanceláře nemovitostí [právnická osoba], a výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně] byla na základě porovnávací metody s uskutečněnými prodeji obdobných nemovitostí zjištěna obvyklá cena předmětných nemovitostí. Ve vztahu k hodnotě porovnávaných nemovitostí byla zohledněna i rozdílnost nemovitostí v závislosti na datu prodeje, občanské vybavenosti obce, celkovém stavu a velikosti objektů a pozemků. Tyto rozdíly se promítly do použitých koeficientů pro redukci ceny. Obvyklá cena předmětných nemovitostí bez zohlednění věcných břemen činí 6 600 000 Kč. Hodnota věcných břemen váznoucích na předmětných nemovitostech byla stanovena dle příslušných právních předpisů, a to na základě výše užitků spojených s užíváním stavby [adresa]. Výše užitků ze zahrady se rovná výši vstupních nákladů, a proto se tyto do celkové hodnoty věcného břemene prakticky nepromítají. Počet osob, v jejichž prospěch jsou nemovitosti zatíženy, není rozhodný. Hodnota samotného věcného břemena v tomto případě činí 2 854 480 Kč O obvyklé ceně nemovitostí při existenci věcného břemene se de facto nedá mluvit, neboť nemovitosti zatížené takovou právní vadou jsou prakticky neobchodovatelné. Výslednou hodnotu předmětných nemovitostí znalkyně určila na základě vlastního úsudku, kdy dle běžné praxe jsou nemovitosti s takovou právní vadou ohodnoceny ve výši 50 % z obvyklé ceny počítané bez těchto právních vad, a proto tato hodnota činí 3 300 000 Kč. Dělení rodinného domu [adresa] by pak odporovalo všem ve znaleckém posudku konkretizovaným požadavkům, kdy dispozice obsahuje pouze jednu kuchyň a jedno schodiště, celá stavba funguje jako jeden celek. Dělením každého z ostatních pozemků na dvě poloviny by z důvodů přístupu, zavedení inženýrských sítí a nutnosti zřízení věcných břemen nebylo možno docílit toho, aby tyto nově vzniklé pozemky