4 C 305/2025-43 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 15 121 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovanou uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, . K uzavření smlouvy dochází v chráněném internetovém prostředí nebo v mobilní aplikaci k tomu určené. Zájemce o úvěr vyplní požadované údaje a po jejich vyplnění probíhá automatický schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v aplikaci text smlouvy, kde je uvedeno telefonní číslo , tel. číslo, zájemci je následně zaslán SMS kód. Žalované byla zaslána na email , e-mail, . Při sjednání smlouvy se dále ověřuje účet žadatele, kdy ověřovací poplatek 1 Kč má zaslat na účet žalobkyně, případně se ověřuje účet žalované prostřednictvím bankovní identity. Úvěr je poskytnut, pokud se jméno vlastníka účtu shoduje se jménem žadatele. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím registrů SOLUS, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Schválená výše úvěru činila 10 000 Kč a byla na účet žalované – , č. účtu, zaslána , datum, . Žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že listiny úvěrová smlouva č. , číslo smlouvy, , splátkový kalendář a sazebník poplatků byly podepsány IP zařízením, kódem z telefonního čísla , tel. číslo, dne , datum, . Ke smlouvě byl připojen splátkový kalendář a sazebník poplatků. Z fotografie občanského průkazu žalované soud zjistil, že byl žalobkyni poskytnut k dispozici. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, odeslala na účet , č. účtu, částku 10 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že účet č. , č. účtu, byl evidován na jméno , Jméno žalované, .4. Soud z metodiky posouzení a karty klienta zjistil, že žalobkyně vycházela při posouzení schopnosti splácet žalované z údajů jí uvedených a výpisů z registrů. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že existujících splátkových závazků měla žalovaná 6, odvoláno 14, odmítnuto 19 a žádost v jednom případě. Splátky závazků měla ve výši 3 176 Kč, 1 709 Kč, 3 693 Kč, 1 554 Kč. V kartě klienta je uvedeno, že žalobkyně uvedla příjem ze zaměstnání 28 000 Kč.5. Z výzvy před zesplatněním s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalobkyně doručovala žalované výzvu k plnění závazků, aby nedošlo k zesplatnění úvěru. Z výzvy k zaplacení celého úvěru s dokladem o odeslání, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zesplatněného závazku.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných částek do , datum, .7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o úvěru ze dne , datum, “ podepsala. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , právnická osoba, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalované, a doklad, že je vlastníkem účtu, kam byly zaslány prostředky ve výši 10 000 Kč, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalované, případně mohly být fotografie pořízeny žalovanou za jiným účelem, než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání 10 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.14. Soud doplňuje, že další navržené důkazy žalobkyní jako je dotaz na poskytovatele služeb elektronických komunikací, uživatel mobilního čísla uvedeného ve smlouvě a IP adresy užité k uzavření smlouvy neprovedl, jelikož tyto důkazy neprokazují jednoznačnou identitu osoby uzavírající smlouvu a neprokazují zachování integrity předkládané smlouvy při podpisu.15. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalované v době sjednání závazku. Její příjem nebylo prokázáno, že byl ověřen a i za situace, že by skutečně byl ověřen příjem ve výši 23 000 Kč, bylo na místě podrobně zkoumat skutečné výdaje žalované i s ohledem na informace vyplývající z databáze NRKI.16. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 10 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná byla od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ( den následující po splatnosti dle výzvy ), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.17. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 843,60 Kč, přičemž tato částka představuje 32,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a