9 C 60/2025-48 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 574 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu č. , číslo smlouvy, , jejíž součásti byly i smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 9 554 Kč. Žalovaný následně na pohledávku uhradil celkem částku 2 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně uhrazené platby započetl částkou ve výši 2 000 Kč na jistinu ve výši 10 000 Kč, která tak byla ponížena na 8 000 Kč a částkou ve výši 500 Kč na poplatky, které tak byly poníženy na 8 574 Kč. S ohledem na to, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 559,46 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž sankční poplatky ve výši 0,00 Kč v souladu se smluvním ujednáním v rámci článku „postup při prodlení zákazníka“. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.3. Žalovaná byla usnesením č.j. 9 C 60/2025-13 ze dne , datum, vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, že její právní předchůdce náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně reagovala vyjádřením žalobce ze dne , datum, , na které také odkázala při jednání dne , datum, žalobkyně s tím, že právní předchůdce žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Z dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , standardních informací o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně chtěl s žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, . Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 554 Kč. Svým podpisem na dokumentu s názvem smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, potvrdil žalovaný převzetí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč v hotovosti.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni , datum, .7. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 2 500 Kč.8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu a dokladu o odeslání zásilky má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti, tj. ke dni , datum, částky ve výši 22 133,46 Kč.9. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky.10. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty za prodlení žalovaného.11. Žalobkyně předložila také k důkazu potvrzení o výši příjmu žalovaného, ve kterém bylo uvedeno, že jeho příjem činil za poslední tři měsíce částku 18 522 Kč čistého.12. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.13. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.14. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.15. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.20. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.25. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se