4 C 19/2026-23 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 25 232,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 11 728,85 Kč od , datum, do zaplacení a částky 230,48 Kč jako smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši 0,1% denně z dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, . K uzavření smlouvy dochází v podáním online žádosti žalovaným. K žádosti doložil žalovaný veškeré dokumenty k úvěruschopnosti a doklady o své totožnosti. Žádost o uzavření smlouvy byla žalovanému oznámena v jeho účtu a prostřednictvím SMS zprávy. Úvěruschopnost žalovaného ověřila prostřednictvím Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy mohl žalovaný čerpat prostředky do výše 80 000 Kč, žalovaný čerpal prostředky do výše 11 500 Kč. Částka byla žalovanému vyplacena na účet č. , č. účtu, . Žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného splácet ověřila prostřednictvím informací od žalovaného a výpisů NRKI, BRKI, insolvenčního rejstříku, exekučního rejstříku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, byla podepsána osobou označenou jako , Jméno žalovaného, podepsána prostřednictvím online žádosti, vše dne , datum, a věřitelem - žalobkyní. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč s roční úrokovou sazbou 0,983 % denně z vyčerpané částky. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytovány na účet č. , č. účtu, . Žalovaný měl splácet poskytnutou částku dle rozpisu splátek.4. Dle dokumentu „identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně eviduje výpis příjmů žalovaného ve výši 35 726 měsíčně.5. Ze zprávy , banka, . soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je evidován na jméno žalovaného.6. Z dokumentu „jiné BankID“ soud zjistil, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného a data tokenu a kontaktu na žalovaného.7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem 35 800 Kč, počet nepracujících členů domácnosti 2, vypočtené minimální výdaje 11 910 Kč.8. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, poukázána částka 11 500 Kč žalobkyní.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru ze dne , datum, č., číslo smlouvy, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici osobní údaje žalovaného včetně čísla účtu a možnost dispozice s ním, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného. Soud uzavřel, že nebylo prokázáno žalobkyní uzavření smlouvy v předkládaném znění osobou žalovaného, proto soud částečně žalobu zamítl ( výrok II.). Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 11 500 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. ( výrok I.) Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu nevrátil z částky ničeho.18. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Již samotné informace o výši příjmu, výši nákladů na bydlení a výši dalších závazků svědčí o tom, že není takový seznam příjmů a výdajů úplný pro komplexní posouzení schopnosti splácet. Žalovaný uvedl, že v on má příjem a domácnost s ním sdílí další dvě nepracující osoby. V takovém případě je nutné se detailněji zabývat dalšími výdaji žalovaného a ověřit je i mimo tvrzení žalovaného.19. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 11 500 Kč, kdy soud určil, že žalovaný, že v den vyhlášení rozsudku nastala splatnost závazku a den následující mohlo nastat prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.20. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému, žádné náklady nevznikly ( výrok III. ).