ECLI: ECLI:CZ:OSKH:2026:9.C.130.2026.1 Datum: 2026-06-24 Předmět: o 22 237,37 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 6 z. č. 418/2011 Sb., § 7 z. č. 418/2011 Sb., § 561 z. č. 89/2012 Sb., § 2390 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb. neplatnost smlouvy
O co šlo: o 22 237,37 Kč s příslušenstvím (§ 142 z. č. 99/1963 Sb., § 6 z. č. 418/2011 Sb., § 7 z. č. 418/2011 Sb., § 561 z. č. 89/2012 Sb., § 2390 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. )
1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení 22 237,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, smlouvu ke službě , Název služby, na základě, které byla žalovanému zřízena služba , Název služby, s limitem odložených plateb až 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Částka, kterou žalovaný zaplatil, byla připisována do jeho měsíčního vyúčtování, které byl žalovaný povinen uhradit v souladu s obchodními podmínkami , Název služby, . Sjednaný splátkový limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek. Na základě smluv o splátkovém limitu poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou, který měl žalovaný splatit pravidelnými splátkami včetně úroků dle dohody. Žalobkyně evidovala, že žalovaný v období od , datum, využil služeb za květen 2024 v celkové výši 2 730,49 Kč, za červen 2024 v celkové výši 1 227,52 Kč a za červenec 2024 v celkové výši 9 692,78 Kč, jak vyplynulo z vyúčtování evidovaných žalobkyní. Vedle toho se žalobkyně domáhá také uhrazení částky 36,30 Kč za poplatky, částky 3 157,76 Kč za poplatky z prodlení, částky 5 092,52 Kč jakožto smluvní pokuty a částky 300 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky. Dne , datum, byla uzavřena smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní o postoupení pohledávky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný si založil dne , datum, profil u právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., kdy „odkliknul“ svou možnost nákupu zboží na internetových obchodech prostřednictvím účtu u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný požádal o limit odložených plateb 20 000 Kč. Žalovaný měl načerpanou částku pravidelně splácet v 12měsíčních splátkách, a to včetně úroku a poplatků. Úrok činil 30,9 %, RPSN 35,8 %. Smlouva jakož i další smluvní dokumenty místo podpisu žalovaného obsahuje pouze jeho strojové vyobrazení, ve smlouvě absentuje i popis způsobu uzavření smlouvy (smlouva k službě , Název služby, ze dne , datum, , smlouva o splátkovém limitu ze dne , datum, a všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky).4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o připsání úplaty ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl o tom vyrozuměn.5. Z vyúčtování za květen 2024, červen 2024 a červenec 2024 a z výpisu z účtu , právnická osoba, bylo prokázáno, že žalobkyně předložila vyúčtování na jméno žalovaného za uvedené měsíce, na kterých je vidět vznik dlužných částek, a to včetně poplatků a pokut. Za květen bylo vystaveno vyúčtování na částku 4 936,68 Kč, za červen na částku 2 461,52 Kč a za červenec na částku 14 539,17 Kč.6. Z příloh ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne , datum, bylo prokázáno, že jde o dokumenty udávající seznam splátek včetně jejich výše a dat splatnosti a další informace o poskytnuté službě, jako jsou například úroková sazba nebo výše RPSN. Dokumenty obsahují místo vlastnoručního podpisu žalovaného jeho strojové grafické vyobrazení.7. Z podacího lístku bylo prokázáno, že dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku.8. Z principů ověření úvěruschopnosti bylo prokázáno, že jde o dokumenty vytvořené právní předchůdkyní žalobkyně shrnující, jakým způsobem provádí posuzovaní úvěruschopnosti potenciálních klientů služby , Název služby, . Jako hlavní principy uvádí ověření příjmů žadatele, odhalování a prevence zkreslených informací poskytnutých žadatelem, posouzením schopnosti žadatele plnit své závazky ze smlouvy, zohlednění povinných a nezbytných výdajů žadatele a zohlednění a predikce možného negativního budoucího vývoje situace žadatele. Obecně k postupu dále právní předchůdkyně žalobkyně uvádí, že si získává relevantní informace jednak z externích registrů a databází, jednak od klienta, u získaných dat poté zkoumá jejich věrohodnost. U klientů pak stanoví jejich disponibilní příjem a posoudí, zda jim lze službu poskytnout. U žalovaného pak uvedla, že využila externích databází a automatizovaných modelů, nebyla shledána žádná negativní skutečnost a služba mu tak mohla být poskytnuta.9. Z náhledu na vyúčtování a pokusu o posouzení úvěruschopnosti nebylo nic významného pro rozhodnutí v této věci zjištěno.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva ke službě , Název služby, účet ze dne , datum, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.17. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému Twisto zobrazí, souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání dne , datum, vzdala se dobrodiní poučení k prokázání, jaká částka byla žalovanému poskytnuta, jelikož z předložených vyúčtování soud nemá za prokázané, zda a v jakém rozsahu byly částky žalovanému poskytnuty.18. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti žalovaného splácet v době sjednání závazku.19. Soud s ohledem na výše uvedené, kdy nebylo žalobkyní prokázáno uzavření smlouvy, ověření schopnosti splácet žalovaným a poskytnutí finančních prostředků žalovanému, žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve