9 C 14/2026-25 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 35 797,52 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, její právní předchůdkyní , právnická osoba, K uzavření smlouvy dochází podáním online žádosti žalovaným, na jejímž základě je mu poskytnuta veškerá smluvní dokumentace. K žádosti doložil žalovaný veškeré dokumenty k úvěruschopnosti a doklady o své totožnosti. Následně žalovaný podepsal smlouvu, dodatek a související smluvní dokumentaci prostřednictvím SMS zprávy obsahující jméno, příjmení a variabilní symbol verifikační platby ve výši 1 Kč, kterou předtím obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně. Úvěruschopnost žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně jednak prostřednictvím lustrace žalovaného v interních i externích registrech, jednak z tvrzení žalovaného a jím předložených potvrzení z transakcí na účet – výplaty mzdy a nemocenských dávek. Na základě smlouvy pak žalovaný čerpal částku 30 000 Kč s tím, že konečná splatnost měla nastat , datum, a úrok byl sjednaný ve výši 68,37 % ročně. Žalovaný však nehradil řádně a včas, dostal se se splátkami do prodlení a celkem zaplatil pouze částku 7 352 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že návrh na uzavření smlouvy o úvěru s věřitelem , právnická osoba, a dodatek č., číslo smlouvy, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, byly podepsány osobou označenou jako , Jméno žalovaného, a byly podepsány prostřednictvím jedinečného kódu č. , hodnota, . V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč s rozložením do 48 měsíčních splátek ve výši 1 838 Kč, s roční úrokovou sazbou 68,37 %, RPSN 94,44 % a celkovou částkou, kterou má žalovaný zaplatit 88 224 Kč. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytovány na účet č. , č. účtu, (návrh na uzavření úvěrové smlouvy č. , číslo smlouvy, , dodatek č. , číslo smlouvy, k návrhu smlouvy, předsmluvní formulář a oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, ).4. Z potvrzení o vedení účtu od , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je evidován na vlastníka , Jméno žalovaného, – žalovaného.5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně částku 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, .6. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že jimi žalobkyně disponuje.7. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zesplatnila úvěr a žalovaného o tom informovala a vyzvala ho k plnění.8. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného mělo dojít tím, že žalovaný poskytl informace o svých příjmech, výdajích a dalších závazcích. Průměrný měsíční čistý příjem měl činit 20 564 Kč, výdaje pak celkem 8 775 Kč. Příjmy byly ověřeny provedenými transakcemi od zaměstnavatele žalovaného a , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně pak ještě provedla lustraci žalovaného interními i externími databázemi (Potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, , příchozí částka 24 383 Kč – výplata, hodnocení klienta (úvěruschopnost), výpis z nebankovního registru, potvrzení o provedení transakcí – ČSSZ + zaměstnavatel, prohlášení klienta a výpis ze záznamu SOLUS).9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , prohlášení o postoupení pohledávek + seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že ke dni , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z , právnická osoba, na žalobkyni.11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Návrh smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, “ a dodatek č. , číslo smlouvy, k této smlouvě podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného, případně mohly být fotografie pořízeny žalovaným za jiným účelem než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 30 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 7 352 Kč, bezdůvodné obohacení tedy činí 22 648 Kč.18. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Již samotný fakt, že žalobkyně neověřovala tvrzení žalovaného co do výdajů a jejich podezřele nízká výše svědčí o tom, že žalobkyně aktivně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného19. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 22 648 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadov