9 C 185/2025-34 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 36 900 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, její právní předchůdkyní , právnická osoba, K uzavření smlouvy se nejprve klient zaregistruje na webových stránkách právní předchůdkyně, čímž mu je zřízen uživatelský profil. K následnému ověření osoby slouží verifikační platba ve výši minimálně 0,01 Kč z bankovního účtu uživatele profilu na bankovní účet poskytovatele úvěru. Jako variabilní symbol se použije číslo sjednávané úvěrové smlouvy. Tímto mělo dojít k ověření totožnosti klienta a k uzavření samotné úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného ověřila žalobkyně prostřednictvím nahlédnutí do interních a externích registrů (CEE, ISIR, BRKI, NRKI, SOLUS). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy čerpal žalovaný dne , datum, prostředky ve výši 14 000 Kč a 16 000 Kč, celkem tedy 30 000 Kč, které měl žalovaný vrátit nejpozději do , datum, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 6 900 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva uzavřená s věřitelem , právnická osoba, ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, měla být podepsána osobou označenou jako , Jméno žalovaného, a to prostřednictvím kódu zaslaného na emailovou adresu. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěrový rámec ve výši 14 000 Kč s roční úrokovou sazbou 279,83 %, RPSN 1141,20 % a splatností 30 dní. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytovány na účet č. , č. účtu, . Dne , datum, pak měl být ještě totožným způsobem uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru č. , číslo smlouvy, , kterým došlo k navýšení úvěrového rámce na 30 0000 Kč při zachování ostatních parametrů smlouvy (smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, a dodatek ke smlouvě).4. Z výpisů z běžného účtu , právnická osoba, soud zjistil, že dne , datum, obdržela žalobkyně z účtu č. , č. účtu, verifikační platbu ve výši 1 Kč a dne , datum, zaslala žalobkyně částky 14 000 Kč a 16 000 Kč na účet č. , č. účtu, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , dodatku č. , číslo smlouvy, ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že ke dni , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze , právnická osoba, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.6. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky.7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, “ včetně jejího dodatku podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částek 14 000 Kč a 16 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu nic nevrátil, tudíž bezdůvodné obohacení činí 30 000 Kč.14. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Ověření žalovaného v interních a externích registrech může být jen stěží považováno za aktivní zjišťování úvěruschopnosti.15. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 30 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.16. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 721,72 Kč, přičemž tato částka představuje 44,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 476 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 900 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.18. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o.s.ř.