23 C 35/2022-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 30 750 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 30 750 Kč za dobu od 17. 4. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 16. 9. 2020 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 750 Kč s termínem splatnosti 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tj. do 17. 10. 2020, následně byla splatnost prodloužena do 16. 11. 2020, 23. 12. 2020, 12. 2. 2021 a do 16. 4. 2021. Za každé jednotlivé prodloužení byl žalovanému účtován poplatek ve výši 5 750 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově účinné od 29. 8. 2019. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, čísla občanského průkazu, telefonního čísla, bankovních údajů a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně dne 17. 9. 2020 v plné výši převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2021 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 25 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 750 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 10. 2021, i přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Podáním ze dne 28. 2. 2022, doručeným soudu dne 4. 3. 2022, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 20 000 Kč. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobce. Žalobce tímto podáním doplnil, že žalovaný na dluh částečně uhradil částku 20 000 Kč v postupných platbách dne 2. 6. 2021 a dne 13. 7. 2021, což doložil transakční historií úvěrového účtu; tato úhrada byla započtena v částce 5 750 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru a v částce 14 250 Kč na jistinu úvěru. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 9. 2020, potvrzení o provedené platbě ThePay.cz ze dne 13. 7. 2020, výpisu z bankovního účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] ze dne 17. 9. 2020 – čerpání úvěru, transakční historie úvěrového účtu (č. l. 41 spisu), Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2021 včetně podacího lístku ze dne 17. 10. 2021, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2021 včetně podacího lístku ze dne 17. 10. 2021, Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově účinných od 29. 8. 2019 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 15. 2. 2022 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020 (č. l. 19 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 17. 9. 2020 byla z tohoto bankovního účtu zaslána částka 25 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Z bankovního účtu obch. spol. [právnická osoba] byla poukázána dne 13. 7. 2020 platba ve výši 0,01 Kč na bankovního účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dne 17. 10. 2021. Žalovaný na dluh částečně hradil dne 20. 10. 2020 částku 5 750 Kč, dne 23. 11. 2020 částku 5 750 Kč, dne 13. 1. 2021 částku 5 750 Kč, dne 17. 3. 2021 částku 5 750 Kč, dne 2. 6. 2021 částku 5 000 Kč a dne 13. 7 2021 částku 15 000 Kč, souhrnně tedy částku 43 000 Kč O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 17. 10. 2021. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 17. 10. 2021 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání. 5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o úvěru ze dne 16. 9. 2020). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky v souhrnné výši 25 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. 13. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 25 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 20. 10. 2020 zaplatil částku v celkové výši 43 000 Kč (když co do částky 20 000 Kč byla žaloba vzata částečně zpět), splnil žalovaný svou povinnost vrátit plnění z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele (§ 563 o. z.). Žalovaný