23 C 368/2022-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 40 949,54 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 36 849,94 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla na základě písemné žádosti – žádosti o revolvingový/spotřebitelský úvěr dne 19. 12. 2017 uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] (dále také jako Smlouva) a dne 19. 12. 2017 na ni navazující Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále též jen VOP), na základě které žalobce umožnil žalované čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 35 000 Kč prostřednictvím kreditní karty nebo šekové poukázky. Žalovaná vyčerpala ke dni 16. 7. 2021 peněžní prostředky v celkové výši 88 450 Kč. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný revolvingový úvěr spolu s dohodnutým úrokem a pojištěním v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5,00 % z poskytnutého úvěrového rámce, nejméně však ve výši 500 Kč vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek revolvingového úvěru, a proto žalobce požadoval dle VOP, které byly nedílnou součástí Smlouvy, rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z každé částky, s jejímž splácením se žalovaná dostala do prodlení. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta v částce 608 Kč. V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru odstoupil žalobce dopisem ze dne 25. 1. 2022 od Smlouvy, zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 28. 2. 2022 a vyzval žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 40 949,54 Kč. Po zesplatnění úvěru neuhradila žalovaná na dluh ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 35 641,94 Kč, na úroku částku 4 099,60 Kč, na dlužných poplatcích za upomínky částku 600 Kč a na smluvní pokutě částku 608 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak, podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaná má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky. 4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti/ Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 19. 12. 2017, Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne 19. 12. 2017, upomínky – poslední možnosti mimosoudního vymáhání ze dne 17. 12. 2021, Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 25. 1. 2022, sazebníku pro úvěry platného od 11. 3. 2020, Produktových podmínek pro revolvingové úvěry účinných od 1. 11. 2017, Všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb účinných od 1. 11. 2017, interního výpisu – čerpání úvěru (platební transakce z platební karty za období od 24. 1. 2018 do 3. 3. 2020), interního výpisu o čerpání úvěru z bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet], transakční historie úvěrového účtu, poštovní poukázky typu B ze dne 12. 12. 2017 o sociálních dávkách v celkové výši 8 100 Kč a z Výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] ze dne 1. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 1. 3. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovanou (úvěrovaná) dne 19. 12. 2017 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] dne 19. 12. 2017 na ni navazující Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Předmětem smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] byl závazek žalobce poskytnout žalované úvěr formou úvěrového rámce ve výši 35 000 Kč, a který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,68 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5,00 % z poskytnutého úvěrového rámce, nejméně však ve výši 500 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru, tj. počínaje dnem 17. 1. 2018. Předmětem smlouvy v čl. IV. bod 3 Přehled specifických podmínek byl dále závazek žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši 15 599 Kč, který byl účelově vázán na úhradu kupní ceny předmětu financování (zboží – drobné černé elektro). Žalovaná porušila smluvní podmínky, když nehradila splátky úvěru řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou úvěru, proto žalobce dopisem (odstoupením) ze dne 25. 1. 2022 odstoupil od úvěrové smlouvy. Dle čl. VI. bodu 8 – Přehled důsledků nesplácení úvěru žalovaná souhlasila s tím, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splatných splátek úvěru, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta v částce 608 Kč. Žalovaná čerpala peněžní prostředky z revolvingového úvěru průběžně a vyčerpala z revolvingového úvěru částku 72 851 Kč a uhradila na platbách v rámci revolvingového úvěru částku 83 653 Kč, přičemž poslední platbu na dluh zaplatila dne 14. 7. 2021 ve výši 2 000 Kč. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou k plnění) ze dne 1. 3. 2022 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. 14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěry