19 C 48/2021-62 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 20. 1. 2021 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 353 533,73 Kč spolu s 12,9% úrokem ročně z částky 284 424,58 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 284 424,58 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení, s 12% úrokem ročně z částky 59 452,50 Kč od 12. 4. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 59 452,50 Kč od 12. 4. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že dne 14. 9. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. 6121925883 za účelem zaplacení dluhů. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč, přičemž žalovaným byla vyčerpána celková částka. Mezi účastníky bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 12,90%. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy, bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 5 543 Kč počínaje měsícem říjen roku 2016. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž se jednalo o cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 2 000 Kč a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši 443 Kč měsíčně. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného a tento byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. Žalovaný platil dohodnuté splátky v termínu od měsíce října roku 2016 do měsíce prosince roku 2019 Celkem žalovaný zaplatil do splatnosti celého úvěru částku 238 262,42 Kč. Mezi účastníky bylo dohodnuto připisování úroku k jistině dluhu. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných splátek upomínkami ze dne 25. 7. 2018, 25. 9. 2018, 27. 10. 2018, 25. 11. 2018, 25. 12. 2018, 27. 1. 2019, 25. 2. 2019, 28. 4. 2019, 25. 5. 2019, 8. 6. 2019, 1. 10. 2019, 2. 11. 2019, 1. 12. 2019, 31. 12. 2019, 29. 2. 2020, 1. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na upomínky nereagoval a dlužné splátky nezaplatil, byl dne 24. 11. 2020 vyzván k zaplacení dluhu v termínu do 10. 12. 2020 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne 1. 4. 2020. Žalovaný svou povinnost nesplnil a pohledávku nezaplatil. Celková částka se sestává z vyčerpané jistiny ve výši 350 000 Kč, ze smluvních úroků ve výši 145 839,99 Kč, tj. 12,90% p.a. úrok ode dne poskytnutí úvěru do 1. 4. 2020, z upomínacích nákladů ve výši 10 200 Kč, tj. za upomínky 4 x 900Kč, 22 x 300 Kč, z poplatku za vyhodnocení žádosti o úvěru ve výši 2 000 Kč a z nákladů za pojištění ve výši 18 871 Kč, tj. za každý započatý měsíc vždy 443 Kč (od měsíce září roku 2016 do měsíce dubna roku 2020). Dále byla žaloba odůvodněna tvrzením, že dne 14. 9. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) za účelem poskytnutí úvěru a založení kartového účtu. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr do výše 60 000 Kč. Mezi účastníky bylo dohodnuto placení ročního úroku z úvěru žalovaným ve výši 12%. Úrokové sazby byla žalobkyně oprávněna v souladu se smlouvou o úvěru měnit. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty nebo hotovostně a zavázal se nepřekročit jeho stanovenou výši a dluh z úvěru splatit v den stanovené splatnosti. V případě porušení smluvních podmínek byl žalobce oprávněn účtovat sankční úrok platný ke dni porušení smluvních podmínek stanovený žalobkyní. Žalovaný započal čerpat povolený úvěrový limit 15. 9. 2016. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí úvěru. Žalovaný nesplatil povolenou výši úvěru v den splatnosti. Upomínkou ze dne 12. 4. 2020 a opakovaně ze dne 24. 11. 2020 byl vyzván k zaplacení závazku z nepovoleného debetního zůstatku v termínu do 10. 12. 2020 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný 11. 4. 2020. Žalovaný svou povinnost nesplnil a pohledávku nezaplatil. Ke dni podání žaloby je pohledávka ve výši 64 885,16Kč, přičemž tato částka představuje dlužnou jistinu ve výši 59 452,50Kč a debetní úrok 12% p.a. do splatnosti úvěru ve výši 5 432,66 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 14. 6. 2021 se účastníci nedostavili; předvoláni byli řádně a včas. Jelikož nikdo z účastníků nepožádal včas a z důležitého důvodu odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených důkazů, a to ze smlouvy o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) ze dne 14. 9. 2016, smlouvy o úvěru ze dne 14. 9. 2016, žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 14. 9. 2016, listiny označené - standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 9. 2016, listiny označené – podklady pre súdné konanie, výzvy ze dne 29. 2. 2020, výzvy ze dne 1. 4. 2020, poštovního podacího archu ze dne 4. 3. 2020 a 7. 4. 2020 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 14. 9. 2016 uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč jako spotřebitelský splátkový úvěr. Žalovaný se zavázal částku splatit nejpozději dne 22. 9. 2025 po 5 543 Kč měsíčně s roční úrokovou sazbou 12,90% p.a. Žalovaný v rozmezí od 20. 10. 2016 do 9. 12. 2019 uhradil 238 262,42 Kč. Dne 14. 9. 2016 byla mezi účastníky dále uzavřena smlouva o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu), na základě níž byla žalovanému poskytnuta kreditní karta s celkovým úvěrovým limitem 60 000 Kč s úrokem stanoveným pevnou částkou se sjednanou povinností žalovaného zaplatit žalobkyni celkem 68 676 Kč; na jistině úvěru nebylo uhrazeno 59 452,50 Kč. Výzvami ze dne 29. 2. 2020 a 1. 4. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k plnění; dne 4. 3. a 7. 4. 2020 byly listovní zásilky podány k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2020 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Z dalších žalobkyní předložených listin soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu, vyhověl. V řízení vzal soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě žalobkyně jako společnost podnikající v oblasti finančních služeb poskytla žalovanému částky ve výši 350 000 Kč a úvěrový rámec 60 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit formou sjednaných splátek. Výše uvedené smlouvy jsou bezesporu ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány žádné konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného o příjmech a výdajích rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje. Žalobkyně tvrdila, že banka provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k čemuž byl předložen jediný důkaz – žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze shodného data, kdy došlo k uzavření úvěrových smluv. Žalovaný v žádosti toliko označil zaměstnavatele – [právnická osoba], svůj příjem ze zaměstnání v rozsahu částky 24 463 Kč a ostatní splátky 2 500 Kč. V rubrice splátky úvěrů (skupina ČS) je uvedena částka 14 909 Kč. Byť tedy bylo tvrzeno provedení individuálního hodnocení osoby žalovaného bankou, nelze vyvodit závěr o obezřetném úvěrování. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru, žalobkyně, s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 350 000 a 60 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný však žalobkyni zaplatil na úvěr 350 000 Kč pouze částku ve výši 238 262,42 Kč, nesplaceno tedy zůstává 111 737,58 Kč, ve zbytku není ž