19 C 71/2021-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 3. 2021 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 20 329,88 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 476,47 Kč, dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 647,55 Kč, s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 490,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s 29 % úrokem ročně z částky 11 490,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaný uzavřel dne 1. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce č. 542521960 a na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 10 600 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 146 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 916 Kč a částku za komfortní splácení ve výši 3 538 Kč. Celkovou dlužnou částku se zavázal žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 7. 2019 Poslední příslušná splátka byla uhrazena 17. 8. 2018. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 1 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinností k témuž dni a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy zápůjčce ze dne 1. 6. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s přílohou - seznamem pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, podacího lístku ze dne 29. 1. 2020, předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2020 a podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 6. 2018 bylo zjištěno, že sjednána byla písemně mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Původní věřitel se zavázal žalovanému poskytnout částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit vedle jistiny také poplatek v souhrnné výši celkem 10 600 Kč, přičemž sjednáno bylo, že celkovou částku ve výši 22 600 Kč žalovaný uhradí v 59 týdenních splátkách po 377 Kč s poslední 60. splátkou ve výši 357 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí finanční částky 7 736 Kč při podpisu smlouvy s tím, že částka 4 264 Kč byla současně použita na úhradu jeho nedoplatku z předchozí zápůjčky č. 540955622 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 sjednanou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek za žalovaným. Výzvou ze dne 20. 1. 2020 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky, současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, dne 29. 1. 2020 byla výzva podána k poštovní přepravě; k úhradě byl žalovaný dále vyzván předžalobní upomínkou z 28. 1. 2020. 4. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle odstavce druhého téhož zákonného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu, vyhověl. V řízení vzal soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel (společnost podnikající v oblasti finančních služeb) poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto částky vrátit formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány žádné konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, po žalovaném nebyla žádána byť pouhá deklarace jeho poměrů; nadto byl u téhož věřitele evidován v danou chvíli i jiný jeho dosud nesplacený dluh. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru, právní předchůdce žalobkyně, s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 12 000 Kč, pak v důsledku přijetí těchto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, zaplatil pouze částku ve výši 1 200 Kč, nesplaceno tedy zůstává 10 800 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu. Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti na doručování oznámení o postoupení pohledávky, které bylo současně výzvou k plnění. Žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni byla řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný byl proto uvedenou částku zavázán zaplatit, a jelikož je v prodlení s úhradou peněžité částky, byl zavázán uhradit žalobkyni také úrok z prodlení, a to od data 2. 2. 2020, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím (ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při vázanosti žalobou dle ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.) zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na poměrný úspěch účastníků ve sporu.