21 C 33/2021-73 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 28 633,16 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávky vůči žalované vzniklé jednak ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] podle které žalovaná převzala v hotovosti částku 15 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč, na kterou zaplatila pouze částku 7 338 Kč; jednak ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] podle které žalovaná převzala v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč, na kterou zaplatila pouze částku 8 464 Kč. 2. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná je státní občankou Polska. Na území České republiky byla hlášena k pobytu od [datum] do [datum] na adrese [adresa]. Bydliště žalované nebylo zjištěno, tedy nebylo zjištěno, kde měla žalovaná bydliště ke dni podání žaloby. Vzhledem k tomu, že ke dni uzavření smlouvy měla žalovaná bydliště na území České republiky, smlouvu uzavřela na území České republiky, a to vše v obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné, dospěl soud k závěru, že je v této věci dána jeho mezinárodní příslušnost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen nařízení„ Brusel I bis“), a rozhodným právem je právo české ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ nařízení Řím I“). 3. Opatrovnice žalované namítla ve vztahu k pohledávce ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] promlčení a nedostatečné posouzení majetkových poměrů žalované před uzavřením smlouvy. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [datum] [číslo] z tabulky umoření bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti částku 15 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem, tj. celkem částku 27 320 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná na tomto formuláři prohlásila, že má příjem ve výši 12 800 Kč měsíčně a 10 948 Kč měsíčně a výdaje ve výši 6 000 Kč měsíčně, přitom byly zohledněny ještě příjmy domácnosti žalované. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] z tabulky umoření bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem celkem částku 18 380 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč. 7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná na tomto formuláři prohlásila, že má příjem ve výši asi 25 590 Kč měsíčně a 10 000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 13 250 Kč měsíčně. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] byla předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 9. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém oznamuje, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce o zápůjčce č. o zápůjčce [číslo] [číslo] byla postoupena žalobkyni. 10. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému (zjištěno z podacího lístku). 11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] to do [datum]. 12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. 15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]. 20. Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalobkyně ničeho netvrdila ani nedoložila. 21. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva z tohoto důvodu absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 25. Ve vztahu k nároku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] vznesla opatrovnice žalované námitku promlčení. 26. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 27. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 28. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 29. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 30. S ohledem na shora citovaná ustanovení počala běžet promlčecí lhůta u absolutně neplatné smlouvy od okamžiku vzniku pohledávky, tj. od [dat