22 C 203/2021-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 17 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 512 Kč v hotovosti v 55 týdenních splátkách po 544 Kč. Žalovaná uhradila 14 438 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na [právnická osoba] S.á.r.l. a ta ji ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 15 074 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovanou dohodla na tom, že poskytne žalované částku 17 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 512 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 17 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 29 519 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 55 týdenních splátkách po 544 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla [právnická osoba] S.á.r.l. postoupena na žalobkyni, [právnická osoba] LTD. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] [právnická osoba] S.á.r.l. a vyzývá ji k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] bylo oznámení podáno k poštovní přepravě. 7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení [právnická osoba] S.á.r.l., adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni, [právnická osoba] LTD a vyzývá ji k úhradě. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] bylo oznámení podáno k poštovní přepravě. 8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 9. Z výpisu dat [příjmení] systému časových řad [obec] národní banky bylo zjištěno, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období březen 2009 byla 14,81 %. 10. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 17 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 512 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 17 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 29 519 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 55 týdenních splátkách po 544 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období březen 2009 byla 14,81 %. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na [právnická osoba] S.á.r.l. a ta ji ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalované dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne [datum]. 12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 14. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 15. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 16. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 17. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 18. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 19. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 o. z. na základě písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě kterých žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 12 512 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 17 000 Kč na dobu 55 týdnů, tak představuje 71 % celé jistiny půjčky za rok, a je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující více než čtyřikrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době, jak vyplynuto z dat [příjmení] pro březen 2009, kdy byla smlouva uzavřena. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. 20. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel