22 C 303/2021-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 11 540 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 400 Kč v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 410 Kč. Žalovaná uhradila 4 860 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 7 036,59 Kč a souhrnného poplatku 4 503,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovanou dne [datum] dohodla na tom, že poskytne žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 400 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 16 400 Kč sestávající z jistiny a poplatku ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena na žalobkyni. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá ji k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] bylo oznámení podáno k poštovní přepravě. 7. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 8. Z výpisu dat [příjmení] systému časových řad [obec] národní banky bylo zjištěno, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období březen 2006 byla 13,43 %. 9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 400 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 16 400 Kč sestávající z jistiny a poplatku ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období listopad 2006 byla 13,43 %. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalované dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne [datum]. 10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 14. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 15. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 16. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 17. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 o. z. na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 6 400 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 40 týdnů, tak představuje roční úrokovou sazbu ve výši 122 %, a je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující téměř pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době, jak vyplynuto z dat [příjmení] pro listopad 2006, kdy byla smlouva uzavřena. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaná převzala v hotovosti 10 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení, když žalovaná na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, neoprávněně získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1, 2 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení po započítání provedených plateb žalova