22 C 58/2022-47 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 20 340 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný uhradil 3 223,69 Kč. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 264 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaný uhradil 8 660,31 Kč. Pohledávky byly ke dni [datum] postoupeny z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 8 099,24 Kč, souhrnného poplatku 5 637,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 13 050,63 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 13 736,31 Kč od [datum]. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 3 893,69 Kč, souhrnného poplatku 2 710 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 6 678,14 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 603,69 Kč od [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovaným dne [datum] dohodla na tom, že poskytne žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 16 960 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 320 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. 5. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovaným dne [datum] dohodla na tom, že poskytne žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 9 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 15 264 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 288 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávky ze smlouvy [číslo] [číslo] byly předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupeny na žalobkyni. 7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] [číslo] na žalobkyni a vyzývá ho k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] bylo oznámení podáno k poštovní přepravě. 8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smluv [číslo] [číslo] to do [datum]. 9. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 16 960 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 320 Kč v hotovosti. Dále se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 9 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 15 264 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 288 Kč v hotovosti. Pohledávky byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 14. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 15. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 16. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 17. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 o. z. na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněné pohledávky od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaný uzavřel smlouvu okáchpodle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 6 960 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 53 týdnů, tak představuje 69,6 % celé jistiny půjčky za rok, stejně tak úrok ve výši 6 264 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 9 000 Kč na dobu 53 týdnů, tak představuje 69,6 % celé jistiny půjčky za rok a jsou odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující více než pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. 18. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem