23 C 442/2021-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 17 350 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 608,92 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 17 350 Kč za dobu od 27. 2. 2016 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 27. 1. 2010 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 372 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 23. 3. 2011. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky pouze částku 4 682 Kč (12,58 splátek), další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Poté žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2016 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině půjčky částku 9 449,89 Kč, na úroku z prodlení částku 6 608,92 Kč a na souhrnném poplatku částku 7 900,11 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 27. 1. 2010, Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 včetně poštovního podacího lístku z 11. 3. 2016, transakční historie účtu a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 8. 2021 včetně poštovního podacího listu ze dne 18. 8. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem dne 27. 1. 2010 smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku (peněžní prostředky) ve výši 12 000 Kč. Žalovaný čerpal půjčku hotovostně v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 10 032 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 372 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky pouze částku 4 682 Kč (12,58 splátek), další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 26. 2. 2016 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 4. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 8. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. 9. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku se spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z., a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o půjčce. Protože žalovaný půjčku čerpal, vznikl mu závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě splatnosti během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný půjčku nezaplatil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky, a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky půjčky, tj. ode dne 24. 3. 2011, proto mu vznikla v souladu s ust. § 1968 o. z. též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Splatnost půjčky nastala ke dni poslední splátky, jež byla splatná dne 23. 3. 2011. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 7 318 Kč představující jistinu půjčky (12 000 – 4 682 = 7 318). Celkové úhrady na dluh ve výši 4 682 Kč, jež žalovaný zaplatil v jednotlivých týdenních splátkách, byly započteny na jistinu půjčky. Dále soud žalovaného podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku zavázal k úhradě úroku z prodlení, které byly přiznány podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., kapitalizované ve výši 2 706,66 Kč a dále ve výši 7,75 % ročně z částky 7 318 Kč za dobu od 27. 2. 2016 do zaplacení, když ve zbytku nárokovaného příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. V části, v níž se žalobce domáhal souhrnného poplatku ve výši 7 900,11 Kč, soud žalobu zamítl. Ujednání stran, na jehož základě se žalovaný jako dlužník a spotřebitel zavazuje zaplatit při půjčené částce 12 000 Kč tzv. souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, tj. 83,60 % půjčené částky, a to během 60 týdnů, je nepřiměřenou podmínkou, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, v neprospěch spotřebitele (ust. § 55, 56 občanského zákoníku). Právu žalobce na splnění takové podmínky je třeba upřít soudní ochranu. Smlouvu o půjčce pak soud posoudil jako spotřebitelskou smlouvu dle ust. § 52 ve spojení s ust. § 55 občanského zákoníku, při aplikaci Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. 14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 15. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit