26 C 407/2022-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 34 636 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení z částky 34 220 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 167,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 984 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 16. 6. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně úroku formou 35 měsíčních splátek po 2 162,07 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru byl úvěr ke dni 16. 1. 2022 sesplatněn. [příjmení] 34 636 Kč sestává z jistiny úvěru 34 220 Kč a smluvní pokuty 416 Kč Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a její výše 416 Kč odpovídá prodlení žalovaného s úhradou částky 34 220 Kč za období od 17. 1. 2022 do 29. 1 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Podáním doručeným soudu dne 14. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7 400 Kč (smluvní pokuta 416 Kč a kapitalizovaný úrok 6 984 Kč). V této části bylo řízení zastaveno podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř., kdy souhlasu žalovaného s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. třeba. 4. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 6. 2021, včetně dodatku ze dne 10. 8. 2021, obchodních podmínek pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2021, dodatku [číslo] ze dne 22. 2. 2022 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022 včetně podacího archu ze dne 14. 2. 2022, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022, výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022 včetně podacího archu ze dne 6. 6. 2022, výpisu z účtu č. [bankovní účet], výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne 15. 6. 2021, výzvyk plnění ze dne 11. 2. 2022, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, upomínky ze dne 16. 11. 2021, opakované výzvy k úhradě ze dne 16. 12. 2021 a předžalobní upomínky k okamžité úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2022 včetně podacího archu ze dne 17. 1. 2022. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 6. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, který měl žalovaný splatit včetně sjednaného úroku ve výši 61,09 % ročně formou 35 měsíčních splátek po 2 162,07 Kč. Z výpisů z bankovních účtů úvěrujícího bylo zjištěno, že žalovaný dne 15. 6. 2021 poukázal na tento účet z účtu vedeného na jeho jméno č. [bankovní účet] částku 0,01 Kč a následně úvěrující poukázala na tento účet žalovaného dne 16. 6. 2021 částku 35 000 Kč. Předžalobní upomínky k okamžité úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2022 vyzvala úvěrující společnost žalovaného k bezodkladné úhradě částky 41 312,96 Kč z titulu nesplaceného úvěru, kdy došlo k jeho zesplatnění v důsledku prodlení žalovaného s hrazením splátek. Tento dopis byl dle podacího archu následujícího dne odeslán na adresu žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 11. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postupovaných pohledávek. Postupitel oznámením ze dne 11. 2. 2022 sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a toto oznámení bylo dle podacího archu odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 14. 2. 2022. Následně žalobkyně dopisem ze dne 2. 6. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy tento dopis byl dle podacího archu odeslán jako doporučená zásilka dne 6. 6. 2022. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění. 7. Žaloba se jeví soudu důvodnou po částečném zpětvzetí kromě části nároku na zaplacení částky 217 Kč jako nákladů mimosoudního vymáhání, jelikož jejich provedení ve vztahu k žalovanému nebylo nikterak prokázáno. Aktivní legitimace žalobkyně je daná na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně nabyla od původního věřitele společnosti [právnická osoba] pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Postupitel postoupení pohledávky na žalobkyni žalovanému řádně oznámil. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, avšak dle soudu je smlouva neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující společností žalobkyně neoznačila žádné důkazy, netvrdila ani k jakým zjištěním v tomto ohledu úvěrující společnost dospěla 8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 35 000 Kč, netvrdil, že by tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni, uhradil, a proto byl zavázán k zaplacení zbývající části jistiny dle tvrzení žalobkyně, tj. částky 34 220 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 občanského zákoníku v sazbě k prvnímu dni prokázaného prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale toliko za dobu od 22. 1. 2022 do zaplacení v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 16. 1. 2022, která byla odeslána doporučení následujícího dne, k doručení žalovanému došlo třetí pracovní den od odeslání v souladu s ust. § 573 o. z., tj. 20. 1. 2022, další den nastala splatnost a v prodlení je žalovaný nejpozději od 22. 1. 2022. Za dobu od 22. 1. 2022 do 8. 2. 2022 byl úrok z prodlení přiznán jako kapitalizovaný úrok z prodlení dle požadavku žalobkyně v částce 167,35 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný za situace, kdy soud nepřihlížel k příslušenství. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 3 564 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 386 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 500 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč dle z částky odpovídající 21% DPH z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč, přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně je evidováno u zdejšího soudu pod Spr [číslo]. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis p