26 C 77/2022-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 12. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 3 746 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 232,88 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 2. 3. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč za poplatek ve výši 490 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně polatku ve lhůtě do 1. 4. 2020 Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a její výše 850 Kč odpovídá prodlení žalovaného za období od 2. 4. 2020 do 1. 6. 2021. Částka 150 Kč představuje paušální náhradu nákladů na upomínání. Částka 256 Kč představuje paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný na jistině úvěru neuhradil částku 6 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Podáním doručeným soudu dne 12. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 490 Kč (poplatek za úvěr, smluvní pokuta a náhrada nákladů upomínání). V této části bylo řízení zastaveno podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř., kdy souhlasu žalovaného s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. třeba. 4. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 3. 2020, obchodních podmínek pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, smlouvy o postoupení pohledávek, dohody o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí platby ze dne 17. 6. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 včetně podacího archu ze dne 29. 6. 2021, výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 včetně podacího archu ze dne 11. 11. 2021, upomínky ze dne 15. 4. 2020, opakované výzvy k úhradě ze dne 2. 5. 2020, předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 13. 5. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 7. 2021, dopisu ze dne 3. 8. 2021 a výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 17. 9. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 3. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Úvěrující poskytla žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč za poplatek ve výši 490 Kč se splatností do 1. 4. 2020. Žalovaný smlouvu podepsal a ve smlouvě potvrdil převzetí částky 2 000 Kč v hotovosti. Z dohody o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 4. 6. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Postupitel oznámením ze dne 25. 6. 2021 sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a toto oznámení bylo dle podacího archu odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 29. 6. 2021. Následně žalobkyně dopisem ze dne 9. 11. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy tento dopis byl dle podacího archu odeslán jako doporučená zásilka dne 11. 11. 2021. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění. 7. Žaloba se jeví soudu důvodnou po částečném zpětvzetí kromě části nároku na úrok z prodlení, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně je daná na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně nabyla od původního věřitele společnosti [právnická osoba] pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Postupitel postoupení pohledávky žalovanému řádně oznámil. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, avšak dle soudu je smlouva neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 2 000 Kč, netvrdil, že by tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni, uhradil, a proto byl zavázán k zaplacení žalobkyní částky 2 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 občanského zákoníku v sazbě k prvnímu dni prokázaného prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale toliko za dobu od 17. 11. 2021 do zaplacení v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 9. 11. 2021, k jejímuž doručení žalovanému došlo třetí pracovní den od odeslání v souladu s ust. § 573 o. z., tj. 15. 11. 2021, další den nastala splatnost a v prodlení je žalovaný nejpozději od 17. 11. 2021. K tomuto dni sazba zákonných úroků z prodlení činila 8,5 % ročně. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 2 000 Kč, tj. 0% předmětu řízení, neúspěšná co do částky 850 Kč, ohledně které vzala žalobu zpět (bez příslušenství), aniž by to bylo pro chování žalovaného, tj. co do 30 % předmětu řízení. Žalobkyně má tak nárok na náhradu 40 % nákladů řízení (70 - 30). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč dle z částky odpovídající 21% DPH z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč, přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně je evidováno u zdejšího soudu pod Spr [číslo]. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle § 14b advokátního tarifu. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením žádné další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 596 Kč, tj. 40 % z částky 1 489 Kč.