19 C 193/2023-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 15. 3. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 11 239,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 156,20 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 005,38 Kč a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 859,81 Kč za dobu od 28. 10. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaný uzavřel dne 8. 7. 2021 se společností [právnická osoba] písemnou smlouvu o úvěru č. 0364515, jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný finanční hotovost ve výši 12 000 Kč, což stvrdil svým podpisem. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 302 Kč, celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit částku ve výši 22 302 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce po podpisu smlouvy a celková splatnost závazku pak připadala na den 8. 9. 2022. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, uhradil pouze 2 593,01 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni poslední předepsané splátky, tj. ke dni 8. 9. 2022. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitele a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek ve znění pozdějších dodatků. Dílčí smlouva o postoupení pohledávek byla ze dne 25. 10. 2022. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 27. 10. 2022 celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 285,51 Kč; po zvážení všech okolností vzniku pohledávky žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení uplatnit 10 859,81 Kč na nesplacené jistině, 1 004,88 Kč na nesplaceném kapitalizovaném smluvním úroku, 5 038,10 Kč na nesplaceném poplatku za poskytnutí úvěru, 955,47 Kč na nesplacených nákladech na vyhodnocení úvěru a 1 850,73 Kč na nesplaceném inkasním poplatku; dále smluvní úrok po revizním přepočtu 156,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 156,20 Kč po revizním přepočtu a smluvní pokutu ve výši 380,09 Kč (0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení z nesplacené jistiny ve výši 10 859,81 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 9. 9. 2022 do 13. 10. 2022, tedy za zkrácené období ku prospěch dlužníka). Poslední upomínkou před podáním žaloby byla upomínka ze dne 1. 3. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 26. 7. 2023 se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvila. Jelikož nikdo z účastníků nepožádal včas a z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 7. 2021, žádosti o úvěr ze dne 8. 7. 2021, smlouvy o úvěru č. 0364515 ze dne 8. 7. 2021, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022, potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 10. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022, poštovního podacího archu ze dne 11. 11. 2022, výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2022 a poštovního podacího archu ze dne 3. 3. 2022 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 8. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka ve výši 12 000 Kč jako spotřebitelský úvěr; celkové náklady spotřebitelského úvěru byly vyčísleny částkou 10 302 Kč. Žalovaný se zavázal částku v celkové výši 22 302 Kč splatit 14 měsíčními splátkami ve výši 1 593 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni; žalovaný byl o této skutečnosti písemně uvědomen dopisem ze dne 10. 11. 2022, v němž byl současně vyzván k úhradě částky 27 285,51 Kč ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Výzvou ze dne 1. 3. 2023 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě, dnem 3. 3. 2023 byla zásilka podána k poštovní přepravě. 4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu, vyhověl. V řízení vzal soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřena písemná smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně jako společnost podnikající v oblasti finančních služeb poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly prokázány žádné konkrétní kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebyly zjišťovány konkrétní osobní, majetkového, příjmové a výdajové poměry žalovaného; pouhý deklaratorní projev žalovaného o příjmech a výdajích nepostačuje k řádnému posouzení. Z listin navíc vyplývá, že smlouva byla uzavřena stejného dne, kdy žalovaný podal žádost o poskytnutí úvěru a kdy poskytl údaje o svých příjmech a výdajích. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný žalobkyni ani její právní předchůdkyni neplnil v celém rozsahu, nesplaceno z úvěrového rámce zůstalo na jistině 9 406,99 Kč (žalobkyně tvrdila plnění žalovaného v rozsahu částky 2 593,01 Kč, žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval své plnění v jiném rozsahu), ve zbývající části žalobního žádání není požadavek žalobkyně po právu. Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti na doručování oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022, neboť jej lze považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Soud tedy dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný až touto výzvou podanou k poštovní přepravě 11. 11. 2022, den třetí (14. 11.) je v pochybnostech považován za den doručení (dojití do dispozice žalovaného dle § 573 o.z.), do dne 24. 11. 2022 mohl žalovaný plnit a až od data následujícího je proto v prodlení. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím (ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně byla v řízení aktivně legitimována v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o.z.). 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na poměrný úspěch účastníků ve sporu ve vztahu k celému předmětu řízení. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.