19 C 227/2023-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 6. 2023 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 663,32 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 630,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 684,76 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 321,12 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % a s úrokem 23,28 % ročně z částky 5 321,12 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným byla dne 29. 11. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 100065983. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru otištěné v této smlouvě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal zaplatit částku ve výši 8 944 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 741 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,28 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 363 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 5. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena 17. 3. 2021 ke dni 23. 7. 2021 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 5 321,12 Kč a dlužný poplatek 5 342,20 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 700 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr řádně. K posouzení došlo především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, kde byly uvedeny rodinné, majetkové, pracovní, a jiné poměry a informace byly ověřeny z dokladů vyžádaných od žalovaného; mezi dokumenty patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný potvrdil, že věřiteli poskytl před uzavřením smlouvy úplné a pravdivé údaje. Na základě takto získaných informací dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 663,32 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 321,12 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 342,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 684,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 630,70 Kč, úroků 23,28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 321,12 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 321,12 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 22. 9. 2023 se bez omluvy nedostavil; k jednání se nedostavil ani předem omluvený zástupce žalobkyně. Nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, takže za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 11. 2020, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 11. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, poštovního podacího lístku ze dne 13. 1. 2023, výzvy k plnění ze dne 1. 6. 2023 a poštovního podacího lístku ze dne 2. 6. 2023 bylo zjištěno, že dne 29. 11. 2020 byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. 100065983, na základě níž byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši 8 944 Kč a to v 77 týdenních splátkách po 192 Kč s poslední 78. splátkou ve výši 160 Kč. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalovaného, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu se smlouvou. Téhož dne, tj. 29. 11. 2020 je datována karta zákazníka, v níž žalovaný deklaroval, že dosahuje čisté mzdy ve výši 16 100 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí částka 5 400 Kč a toliko odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 6 200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Výzvou ze dne 16. 12. 2022 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 16 773,51 Kč bez příslušenství do 10 dnů ode dne doručení oznámení, dne 13. 1. 2023 byla zásilka podána k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 12 772,64 Kč; dne 2. 6. 2023 byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 1. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující zavázal, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky v částce 6 000 Kč. Žalovaný částku převzal oproti podpisu v hotovosti, dosud uhradil toliko 2 700 Kč. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného vtělený do tzv. zákaznické karty (sdělení o výši měsíčního příjmu) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje, stejně tak nelze vyhodnotit toliko odhadované výdaje žalovaného jako objektivní a reálné posouzení úvěruschopnosti klienta. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku 6 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaplatil pouze částku ve výši 2 700 Kč (žalovaný v řízení netvrdil, tím spíše neprokázal plnění v jiné výši), nesplaceno tedy zůstává 3 300 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni řádně přešla smlouvou o postoupení pohledávek (§1879 o.z.). Úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) byl přiznán v návaznosti na doručování upomínky ze dne 16. 12. 2022 (podané k poštovní přepravě 13. 1. 2023), neboť ji lze považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Při předpokládané d