19 C 60/2023-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 11. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 37 540 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 022,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 102,09 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 20 866,73 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 20 866,73 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 10. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce č. 542473481. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 246 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 240 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 408 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 598 Kč a pojistného (bylo-li sjednáno). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 052 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 10. 2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 6. 2. 2020. Ke dni 26. 8. 2020 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 20 866,73 Kč a dlužný poplatek částku 16 673,27 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 55 549,60 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 55 549,60 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Žalobkyně tedy požadovala po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 37 540 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 866,73 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 16.673,27 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 102,09 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 022,64 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 866,73 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 866,73 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 12. 4. 2023 se účastníci nedostavili; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků nepožádal včas a z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených důkazů, a to ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 10. 2018, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 10. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, poštovního podacího lístku ze dne 24. 2. 2022, předžalobní výzvy k plnění ze dne 6. 6. 2022 a podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 10. 2018 uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku v celkové výši 49 246 Kč splatit v 23 měsíčních splátkách po 2 052 Kč s poslední splátkou ve výši 2 050 Kč s roční zápůjční úrokovou sazbou 29 %. Žalovaný neuhradil na jistinu dosud částku ve výši 20 866,73 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Výzvou ze dne 30. 1. 2022 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byl žalovaný vyzýván k úhradě, dne 24. 2. 2022 byla zásilka žalobkyně podána k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky; dne 7. 6. 2022 byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 5. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 2993 věta prvá o. z. plní-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu a nikoli z tvrzeného titulu, vyhověl. V řízení vzal soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně jako společnost podnikající v oblasti finančních služeb poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly prokázány žádné konkrétní kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného o příjmech a výdajích v tzv. zákaznické kartě (i s případným nahlédnutím do příslušných registrů) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje. Z označené listiny vyplývá, že deklarován byl příjem žalovaného ve výši 17 549 Kč plynoucí od zaměstnavatele, doklady o mzdě však nebyly předloženy, uváděná je pracovní smlouva a výpis z bankovního (blíže neoznačeného) účtu, dále skutečnost, že dalším příjmem domácnosti je (blíže nespecifikovaný) příjem ve výši 38 000 Kč. Dále byl deklarován náklad na bydlení – 7 400 Kč a zápůjčka u jiné společnosti ve výši splátky 1 000 Kč. Žalobkyně nedoložila žádný z tvrzených„ ověřených dokumentů“. Ne nepodstatnou okolností je i skutečnost, že ke dni poskytnutí částky nikoli malé výše, měl žalovaný další závazky, a to dle tvrzení žalobkyně v rozsahu takřka 300 000 Kč. Byť tedy byl tvrzeno provedení schvalovacího procesu a bylo tvrzeno provedení hodnocení osoby žalovaného, jeho příjmů a výdajů, nelze vyvodit závěr o obezřetném úvěrování. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr (zápůjčku) řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy žalovanému částku 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné o