22 C 478/2022-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 23 040 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč v hotovosti v 39 týdenních splátkách po 410 Kč. Žalovaný uhradil 100 Kč. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 750 Kč v hotovosti v 31 týdenních splátkách po 250 Kč. Žalovaný uhradil 600 Kč. Pohledávky byly ke dni [datum] postoupeny z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 9 937,46 Kč, souhrnného poplatku 5 952,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 18 791,82 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 890 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 4 612,90 Kč, souhrnného poplatku 2 537,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 8 593,37 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 150 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět a to co do jistiny 9 937,46 Kč, souhrnného poplatku 5 952,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 18 791,82 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15 890 Kč od [datum] do zaplacení. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 6. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovaným dne [datum] dohodla na tom, že poskytne žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 750 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 5 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 7 750 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 31 týdenních splátkách po 250 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena na žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá ho k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] bylo oznámení podáno k poštovní přepravě. 9. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 10. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 750 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 5 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 7 750 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 31 týdenních splátkách po 250 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 14. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 15. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 16. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 17. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 18. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 o. z. na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 2 250 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 5 000 Kč na dobu 31 týdnů je odměnou nepřiměřeně vysokou několikanásobně přesahující průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. 19. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely.