23 C 156/2023-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 75 849,53 Kč spolu s úrokem ve výši 12,50 % ročně z částky 75 849,53 Kč za dobu od 12. 3. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 75 849,53 Kč za dobu od 12. 3. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále také jako původní věřitel nebo banka) a žalovanou byla dne 23. 11. 2016 uzavřena Smlouva o úvěru – kreditní karty pro soukromou klientelu (dále také jako Smlouva), na základě které banka poskytla žalované úvěr ve výši úvěrového limitu 69 000 Kč a který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [právnická osoba] pro poskytování úvěrů (kreditní karty) soukromá klientela (dále jen [příjmení]) a Ceník, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky úvěru spolu s dohodnutým úrokem pevnou částkou podle pásem vyčerpaného a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti v rozmezí od 12,00 % do 24,00 % ročně a poplatky ve výši 3,00 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a ve výši 100,00 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za dané zúčtovacího období. Žalovaná v rozporu se Smlouvou a OP tyto podmínky nedodržela, splátky úvěru nehradila v termínu splatnosti, proto banka Smlouvu vypověděla dopisem (poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy) ze dne 6. 2. 2022 a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná přečerpala úvěrový limit, a protože nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání peněžních prostředků na kartovém účtu, převedla banka pohledávku z kartového účtu na evidenční účet pohledávek nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a úvěr zesplatnila ke dni 11. 3. 2022. Při zesplatnění zůstatku úvěru byla sjednána úroková sazba nejnižší hodnoty ve výši 12,00 % ročně. Žalovaná na dluh uhradila částku v celkové výši 281 110,08 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 6. 2022 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18. 7. 2022. Žalobce provedl kvalifikované vyčíslení dluhu žalované, který činil na nesplacené jistině úvěru částku 70 008,41 Kč a na kapitalizovaném úroku částku 5 841,12 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o úvěru kreditní karty pro soukromou klientelu ze dne 23. 11. 2016, žádosti o změnu kartového účtu a karty ze dne 23. 11. 2016, žádosti o změnu kartového účtu a karty ze dne 2. 11. 2018, dohody ke smlouvě ke kartovému účtu [číslo] ze dne 2. 11. 2018, zřízení příkazu k provádění plateb (souhlasu s inkasem) bez data, interního výpisu – rozčlenění dlužné částky, poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 6. 2. 2022, poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2022 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 16. 3. 2022, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 6. 2022 včetně přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek a přílohy [číslo] – potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2022, informací o zpracovávaných osobních údajích ze dne 18. 7. 2022, výpisu z kartového účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 23. 5. 2012 do 10. 1. 2013, od 11. 1. 2013 do 10. 1. 2014, od 11. 1. 2014 do 10. 1. 2015, od 11. 1. 2015 do 10. 1. 2016, od 11. 1. 2016 do 10. 1. 2017, od 11. 1. 2017 do 10. 1. 2018, od 11. 1. 2018 do 10. 1. 2019, od 11. 1. 2019 do 10. 1. 2020, od 11. 1. 2020 do 10. 1. 2021, od 11. 1. 2021 do 10. 1. 2022, od 11. 1. 2022 do 10. 3. 2022, výpisu ze sporožirového účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2022 do 31. 5. 2023 a z předžalobní upomínky ze dne 28. 11. 2022 včetně detailu k zásilce České pošty, s. p. ze dne 30. 11. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovanou jako dlužníkem (úvěrovanou) dne 23. 11. 2016 Smlouvu o úvěru – kreditní karty pro soukromou klientelu ve znění změny ze dne 23. 11. 2016 a ze dne 2. 11. 2018, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši úvěrového limitu 69 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,00 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a ve výši 100,00 % částky úroku z úvěru a poplatku vyúčtovaných za dané zúčtovacího období. Součástí smlouvy učinili Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [právnická osoba] pro poskytování úvěrů (kreditní karty) soukromá klientela a Ceník. Byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti; den splatnosti je poslední den sjednaného bezúročného období, přičemž v kalendářním roce je 12 takových pravidelných dnů splatnosti; v závislosti na výši čerpání se úroková sazba pohybovala v rozmezí od 12,00 % do 24,00 % ročně. Byla sjednána procentní sazba nákladů 31,22 % ročně. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas (poslední dvě splátky úvěru zaplatila dne 18. 11. 2021 ve výši 9 870 Kč a dne 20. 11. 2021 ve výši 102 Kč) a dostala se do prodlení s úhradou splátek, proto banka smlouvu o úvěru vypověděla ke dni 6. 2. 2022, čímž se zůstatek úvěru stal splatný a banka dluh z úvěru převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. ú. [bankovní účet], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 3. 2022. Žalovaná čerpala peněžní prostředky úvěru v částce 271 051,93 Kč a uhradila na splátkách úvěru částku 281 110,08 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 6. 2022 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18. 7. 2022. Žalovaná úvěr neuhradila, i přes písemnou výzvu žalobce k úhradě dluhu ze dne 28. 11. 2022. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588