25 C 64/2020-273 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se žalobou podanou 6. 4. 2020 proti společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne 23. 3. 2020. Žalobu odůvodňoval tím, že na základě výsledků lékařské prohlídky ze dne 6. 3. 2020 pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce horníka v rubáni pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Proti tomuto posudku podal žalobce návrh na přezkoumání lékařského posudku, a přestože o návrhu na přezkoumání lékařského posudku nebylo rozhodnuto, přistoupila žalovaná k rozvázání pracovního poměru a dne 23. 3. 2020 mu předala výpověď z pracovního poměru datovanou 23. 3. 2020. Žalobce je přesvědčen, že se u něho jedná o nemoc z povolání, když převážnou část směny pracoval na kolenou s různými pracovními nástroji, docházelo k mimořádnému zatížení dolních končetin zejména v oblasti kolen. Pracoval v prostředí s rizikem vzniku nemoci z povolání a má za to, že má nemoc z povolání „onemocnění šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, a tedy měl s ním být rozvázán pracovní poměr podle § 52 písm. d) zákoníku práce.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že dle doložené dokumentace měl žalobce potíže s koleny již dříve, od roku 2015, postupně se zhoršující změny na chrupavce kolene jsou degenerativní a mohou souviset jak s lézí zadního rohu vnitřního menisku, tak se subtotální rupturou předního zkříženého vazu. Opakovaně byla provedena rentgenová vyšetření levého kolene a byla zjištěna artróza prvního stupně. Dle lékařky je klinický nález na levém koleni, praktický fyziologicky pohybový rozsah je normální, koleno je stabilní. Dle závěru oddělení pracovního lékařství oprávněného k uznání nemoci z povolání ze dne 29. 1. 2020 se u nálezu na levém koleni nejedná o nemoc z povolání. Dále dle dokumentace je EMG nález bez neuropatie nervů horních končetin, rtg neobsahuje typických rtg znaků pneumokoniózy, tedy u žalobce nebyla zjištěna nemoc z povolání.3. Usnesením č. j. 25 C 64/2020-89 ze dne 29. 6. 2021 soud návrhu žalobce, aby namísto dosavadní žalované , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, vstoupila do řízení společnost , Jméno žalovaného, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, vyhověl s odůvodněním, že žalobce byl v době ukončení pracovního poměru, jehož neplatnost je předmětem tohoto řízení, zaměstnancem , právnická osoba, ., , Anonymizováno, . Předmětem převodu dle článku 2.1 smlouvy o prodeji části závodu ze dne , datum, byl veškerý majetek, pohledávky, závazky, smluvní vztahy pracovněprávní vztahy, které byly součástí organizovaného souboru jmění, který , právnická osoba, . vytvořila a který z její vůle slouží k provozování a obsluze , Anonymizováno, . Součástí takto vymezené části závodu byl i pracovněprávní vztah mezi , právnická osoba, . a žalobcem. Dle § 2175 odst. 2 občanského zákoníku se koupě závodu považuje za převod činnosti zaměstnavatele a dle § 338 odst. 5 zákoníku práce vyplývá, že na přebírajícího zaměstnavatele přecházejí práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy přede dnem účinnosti převodu, tj. ke dni 1. 3. 2021 zanikly. Dle judikatury SDEU (Rozhodnutí SDEU, C – 101/87, Bomb bod 18) vyplývá, že na zaměstnance, jejichž pracovněprávní vztahy byly skončeny před okamžikem přechodu v rozporu se zákoníkem práce, se přihlíží, jako by byli stále u zaměstnavatele zaměstnáni, a to bez ohledu na to, že je nový zaměstnavatel nepřevzal. Rovněž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1951/2009 vyplývá, že o sporný pracovněprávní vztah jde tehdy, byla-li platnost rozvázání pracovního poměru zpochybněna podáním žaloby u soudu před účinností převodu. Z toho vyplývá, že jako součást , Anonymizováno, přešel na , Jméno žalovaného, i řešený vztah k žalobci, a to právě proto, že dosud není postaveno najisto, zda pracovněprávní vztah mezi žalobcem a zaměstnavatelem zanikl před 1. 3. 2021 či nikoliv, přičemž je prokázáno, že pokud žalobce pracoval , Anonymizováno, , byl jeho vztah k zaměstnavateli součástí této části závodu, která byla k datu 1. 3. 2021 převedena na , Jméno žalovaného, . Toto usnesení nabylo právní moci dnem 28. 7. 2021.4. Žalovaný , Jméno žalovaného, s žalobou nesouhlasil, navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že ve věci nemůže být věcně pasivně legitimován, a to z procesních důvodů na straně jedné, a z hmotněprávních důvodů na straně druhé. Zdejší soud sice dospěl ve svém usnesení č. j. 25 C 64/2020-89 ze dne 29. 6. 2021 k závěru, že na základě smlouvy o koupi části závodu uzavřené dne 18. 2. 2021 mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalovaného, , bylo na žalovaného dne , datum, mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalovaného, na žalovaného převedeno vlastnické právo v části obchodního závodu , právnická osoba, ., nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva nebo povinnosti účastníků řízení. Toto rozhodnutí však nedeterminuje rozhodnutí, zda na žalovaného přešly povinnosti , právnická osoba, . související s pracovněprávním vztahem žalobce. Soud je sice vázán rozhodnutím podle § 107 a) o. s. ř. pokud, že je tím napříště jinak vymezeno procesní účastnictví, nikoliv však v tom smyslu, že by již tímto usnesením bylo s konečným důsledkem předurčeno posouzení otázky, zda na žalovaného přešly povinnosti , právnická osoba, . coby původního žalovaného (viz např. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017 sp. zn. 31 Cdo 4427/2016). Z procesních důvodů namítal, že , Jméno žalovaného, coby žalovaný poukazuje na skutečnost, že je účastníkem řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru (předané dne 26. 3. 2020) ačkoliv právní jednání, jehož neplatnosti se žalobce domáhá, učinila společnost , právnická osoba, . a nikoliv , Jméno žalovaného, . Žalovaný , Jméno žalovaného, toto právní jednání neučinil ani neměl žádný vliv na to, že bude či nebude toto právní jednání učiněno. Z pohledu procesního práva má přitom žalovaný za to, že žaloba o určení neplatnosti právního jednání má směřovat proti původci tohoto právního jednání. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Cdo 1951/2009 totiž vyplývá, že „v řízení zahájeném žalobou zaměstnance nebo zaměstnavatele o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou podle ustanovení § 64 zákoníku práce je pasivně věcně legitimován druhý účastník pracovního poměru, který přistoupil k napadenému právnímu úkonu směřujícímu k rozvázání pracovního poměru“. Žaloba proto může být úspěšná jen tehdy, směřuje-li proti zaměstnavateli (zaměstnanci), který rozvázal pracovní poměr mezi účastníky. Z hmotněprávních důvodů žalovaný , Jméno žalovaného, namítal, že podle článku 2.1 smlouvy o koupi části závodu ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, . coby prodávajícím a , Jméno žalovaného, , coby kupujícím, byla předmětem koupě pouze část obchodního závodu vymezená smlouvou, nikoliv obchodní závod jako celek. Dle článku 2.1 citované smlouvy byla tato část tvořená „…majetkem, dluhy, závazky, smluvními právy, povinnostmi a zaměstnanci, jak jsou tyto složky blíže popsány v seznamech v příloze 1 této smlouvy a jak jsou tyto jednotlivé složky samostatně určovány v účetním systému prodávajícího v rámci účetního roku 2019.“ Žalobce nikdy nebyl evidován v rámci účetního roku 2019 (tito zaměstnanci jsou uvedeni v příloze 7 citované smlouvy). Žalovaný má proto za to, že ve vztahu k žalobci nikdy nedošlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu ve smyslu ustanovení § 338 zákoníku práce z , právnická osoba, . na , Jméno žalovaného, . Žalobce dále tvrdil, že předmětná výpověď z pracovního poměru je neplatná, neboť byla dána podle ustanovení § 52e zákoníku práce, přestože podle jeho názoru měla být dána podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce. Bez ohledu na skutečnost, zda se žalobce mýlí či nikoliv, je nutno poukázat na to, že žalobce nijak nevysvětluje, jak dospěl k závěru, že předmětná výpověď je neplatná. V případě, že by předmětná výpověď bylo v rozporu se zákoníkem práce, což žalovaný popírá, poukazuje žalovaný na to, že stávající právní úprava vychází z principu, že ne každé porušení zákona je nedovolené. Z toho vyplývá, že chování, kterým se porušuje zákon, může být platné, a tudíž součástí práva a povinností smluvních stran základních pracovněprávních vztahů. Podle § 580 odst. 1) občanského zákoníku je totiž neplatné jen takové právní jednání, odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.5. Usnesením č. j. 25 C 64/2020-113 ze dne 19. 10. 2021 ve spojení s opravným usnesením č. j. 25 C 64/2020-123 ze dne 12. 11. 2021 v souladu s § 92 odst. 1) o. s. ř. soud připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupila jako další žalovaná , právnická osoba, ., IČO , IČO, se sídlem , adresa, .6. Proti