107 C 360/2025-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 24. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 985,96 Kč s příslušenstvím a částky 219,58 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 15. 2. 2025 do 16. 5. 2025. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2024 prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na poskytnutí částky 52 200 Kč. Dle smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla postupně 52 200 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s příslušenstvím, s tím, že první splátka je splatná 10. 8. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 2. 1. 2026. Žalovaný dle žalobkyně čerpal dne 22. 7. 2024 částku 17 000 Kč, dne 11. 7. 2024 částku 2 000 Kč, dne 28. 1. 2025 částku 4 845 Kč a dne 11. 10. 2024 částku 2 000 Kč (tj. celkem 25 845 Kč) a na jistinu předmětného úvěru uhradil celkem 19 046,28 Kč v platbách dne 11. 7. 2024 částku 2 000 Kč, dne 10. 10. 2024 částku 17 000,42 Kč a dne 16. 1. 2025 částku 45,86 Kč. Dle smlouvy byl dále ujednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny, poplatek za doplňkovou službu „, Anonymizováno, “ 150,06 Kč, poplatek za doplňkovou službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč a poplatek za doplňkovou a informační službu „, Anonymizováno, “ 39,36 Kč. Následně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a dne 16. 5. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla. V důsledku prodlení žalobkyně požaduje po žalovaném také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání na den 18. 12. 2025 se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).3. Podání zástupkyně žalobkyně z 17. 12. 2025 obdržel soud až po vyhlášení rozsudku, proto není v odůvodnění reflektováno.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 11. 7. 2024, informace pro spotřebitele, všeobecných obchodních podmínek platných od 27. 5. 2024 a přehledu transakcí vyplacených žalovanému soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2024 uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky do výše 52 200 Kč, a to postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 1,99 % z čerpaných částek, při fixní denní sazbě 0,933 % a RPSN 1 422,60 %. Žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč dne 11. 7. 2024, 17 000 Kč dne 22. 7. 2024, 2 000 Kč dne 11. 10. 2024 a 4 845 Kč dne 28. 1. 2025. Dále byl sjednán poplatek za denní odklad splátky, poplatek za expresní výplatu tranše, poplatek za službu , Anonymizováno, , poplatek za službu , Anonymizováno, a poplatek za informační SMS servis a další volitelné služby.5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 21. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný, a že na tento účet byly připsány platby ve výši 2 000 Kč (dne 11. 7. 2024), 17 000 Kč (dne 22. 7. 2024), 2 000 Kč (dne 11. 10. 2024) a 4 845 Kč (dne 28. 1. 2025) z účtu č. , č. účtu, (, Jméno žalobkyně, .) pod VS , var. symbol, .6. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného dne 11. 7. 2024 prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (, č. účtu, ) žalovaného.7. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru.8. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného, který činil částku 42 639 Kč a dále výpis příjmů za období od 17. 7. 2023 do 11. 7. 2024 včetně plateb ve výši stokorun (a částka 250 000 Kč dne 28. 2. 2024).9. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti dne 11. 7. 2024, vycházela přitom z toho, že žalovaný hospodaří s dalšími 4 osobami ve společné domácnosti (z toho 3 osoby s příjmem), jeho měsíční výdaje na půjčky činí 6 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí 6 500 Kč, ostatní nezbytné výdaje činí 10 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 0 Kč, rezerva pro výdaje 600 Kč, vypočítané minimální výdaje 13 953,33 Kč, měsíční příjem činí 33 000 Kč, ověřený čistý měsíční příjem činí 42 639 Kč, disponibilní příjem žalovaného tak činí 14 800 Kč.10. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že v období 12. 7. 2024 – 2. 1. 2026 byl rozepsán rozpis splátek po 18,86 Kč (tj. celkem 10 165,54 Kč) s tím, že první splátka je rozložena tak, že u první denní splátky z částky 18,86 Kč připadá na jistinu 0,12 Kč, na úrok 18,66 Kč a na poplatek 0,07 Kč.11. Z emailu „prodlení v délce 91 dní“ soud zjistil, že žalovanému bylo dne 16. 5. 2025 na email uvedený ve smlouvě zasláno oznámení o vypovězení smlouvy s okamžitou platností s výzvou k okamžité úhradě částky 14 205,54 Kč.12. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 8. 2025 včetně potvrzení o podání z 2. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 14 239,92 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 7. 2024 a nákladů právního zastoupení ve výši 4 840 Kč do tří dnů, přičemž z potvrzení má soud za prokázáno, že výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána 2. 9. 2025 na adresu trvalého pobytu (a uvedenou ve smlouvě).13. Z ostatních provedených listinných důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, , právnická osoba, . obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.14. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 7. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným a opakovaným čerpáním s úvěrovým rámcem 52 200 Kč, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v několika platbách v celkové výši 25 845 Kč a žalovaný se zavázal tento splatit spolu s příslušenstvím, z důvodu nehrazení splátek byl úvěr ze strany žalobkyně vypovězen.15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“, dle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky na žádost do úvěrového rámce 52 200 Kč a svou povinnost splnila, když poskytla žalovanému celkem 25 845 Kč. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitelka dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, k žalobě přiložila k důkazu výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . (dokument nepodepsaný žalovaným, pouze z interního systému žalobkyně, ze kterého vyplývá čistý příjem žalovaného ve výši 33 000 Kč, ověřený čistý příjem 42 639 Kč, výdaje zde vypočtené v minimální výši 13 953,33 Kč). Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány/zjišťovány. Soud má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno na 18. 12. 2025 se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení) a příp. dotvrzení skutečností ohledně vydání dlužné částky jako bezdůvodného obohacení. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně