107 C 363/2025-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 23. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 327,10 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 700 Kč za dobu od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela s žalovaným dne 5. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 85 420 Kč, tj. celkem 170 420 Kč v pravidelných 24měsíčních splátkách ve výši 7 101 Kč (splatnost poslední splátky 5. 12. 2024). Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem na smlouvu 14 300 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 1. 2025 s účinností k tomuto dni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se domáhá zaplacení pouze částky 70 700 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a zákonného úroku z prodlení z této částky. Žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho dalšího.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky z 27. 1. 2025 a podacího lístku z 27. 2. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a tomuto bylo postoupení oznámeno dopisem z 27. 1. 2025 odeslaným doporučeně dne 27. 2. 2025, ve kterém současně vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od doručení.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 5. 12. 2022 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla dne 5. 12. 2022 uzavřena mezi společností , právnická osoba, , (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 85 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit 170 420 Kč (tj. jistinu 85 000 Kč, úrok ve výši 63 801 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 16 303 Kč, doplňkové pojištění ve výši 3 816 Kč) v 24měsíčních splátkách (1. – 23. splátka ve výši 7 101 Kč a poslední splátka ve výši 7 097 Kč). Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru uvedené na zadní straně Smlouvy. Podle Smlouvy je úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 60,80 %.5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 85 000 Kč a v den sepsání právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost, má automobil, je podnikatel (OSVČ), nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nejvyšší dosažené vzdělání základní, má příjem 20 997 Kč (+ další příjem domácnosti 0 Kč), interní splátky původní věřitelce z jiných závazků činily 7 143 Kč a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou odhadem ve výši 15 000 Kč a toto měl doložit živnostenským listem z 16. 11. 2016.6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 3. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaný v období od 5. 12. 2022 do 19. 12. 2023 uhradil celkem na předmětnou smlouvu 14 300 Kč (a to v platbách dne: 13. 1. 2023 ve výši 7 200 Kč a dne 19. 2. 2023 ve výši 7 100 Kč).7. Z výzvy k plnění 16. 4. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 156 981,41 Kč ze Smlouvy č. , hodnota, do 1. 5. 2025, tato mu byla odeslána doporučeně 16. 10. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě.8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud zjistil, že předmětem řízení byly postoupené nároky žalobkyně z titulu nesplacených smluv o zápůjčkách uzavřených původně mezi společností , právnická osoba, a jinou fyzickou osobou, než je žalovaný v tomto řízení.9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 12. 2022 částku 85 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem, poplatky a uhrazeným pojištěním v celkové výši 170 420 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno, současně byl vyzván k úhradě dluhu.10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení řádně oznámeno dopisem ze dne 27. 1. 2025. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 o. z., dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 170 420 Kč v 24měsíčních splátkách po 7 101 Kč (a poslední ve výši 7 097 Kč). V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 14 300 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na spotřebitelský úvěr něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Soud dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona a posuzoval nárok žalobkyně z hlediska požadovaného bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 991 o. z. Z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 14 300 Kč, poté od postoupení pohledávky do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 70 700 Kč (85 000 Kč – 14 300 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 70 700 Kč, a to ode dne 15. 3. 2025 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 12 % ročně, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 15. 3. 2025 do zaplacení, vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně až ve chvíli, kdy byl žalovanému doručen dopis oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla i výzva k zaplacení do 10 dnů. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení za dobu předcházející datu 15. 3. 2025, kdy žalovaný nebyl v prodlení, vč. kapitalizované části úroků z prodlení. Zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně byl také zamítnut z důvodu, že přesahoval zákonný úrok z prodlení v první polovině roku 2025. Co se týče předloženého rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, soud v tomto případě nesouhlasí se závěry uvedenými krajským soudem, jedná se pouze o právní posouzení po provedeném dokazování mezi jinými účastníky, týkajícími se jiné smlouvy (vše posouzeno individuálně) a tímto odůvodněním není zdejší soud v předmětné věci vázán. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. když neshledal důvody pro její prodloužení.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, když žalobkyně vyzvala žalovaného před zahájením řízení a její neúspěch byl pouze nepatrný (v části příslušenství). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 828 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 4x 3 940 Kč dle § 7 bod 5, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen „a. t.“), a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání dne 8. 1. 2026, z 4x paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 800 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za odměnu zástupce a náhradu za sepis vyjádření z 6. 12. 2025, neboť dle soudu se nejedná o účelně vynaložený náklad, když veškerá tvrzení ohledně úvěruschopnosti mohla žalobkyně uvést a důkazy navrhnout již v žalobě (nejednalo se o tvrzení/důkazy