107 C 431/2025-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 6. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 383,52 Kč s příslušenstvím a částky 37,60 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 27. 2. 2025 do 28. 5. 2025. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastnicemi byla dne 11. 11. 2024 prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na poskytnutí spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení až do výše 43 400 Kč. Žalobkyně žalované poskytla postupně 7 200 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s příslušenstvím, s tím, že první splátka je splatná 11. 12. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 5. 5. 2026. Žalovaná dle žalobkyně čerpala dne 11. 11. 2024 částku 5 000 Kč, dne 18. 12. 2024 částku 1 200 Kč, a dne 18. 12. 2024 částku 1 000 Kč (tj. celkem 7 200 Kč) a na jistinu předmětného úvěru uhradila celkem 26,08 Kč v platbách dne 11. 12. 2024 částku 3,15 Kč, dne 17. 12. 2024 částku 4,03 Kč, dne 2. 1. 2025 částku 6,29 Kč a dne 11. 2. 2025 částku 12,61 Kč. Dle smlouvy byl dále ujednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za doplňkovou službu „klidné spaní“ 43,92 Kč. Následně se žalovaná dostala se do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a dne 28. 5. 2025 žalobkyně smlouvu vypověděla. V důsledku prodlení žalobkyně požaduje po žalované také zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání na den 17. 2. 2026 se nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené zástupkyně žalobkyně (a omluvené žalobkyně) a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 11. 11. 2024, informace pro spotřebitele a všeobecných obchodních podmínek platných od 27. 5. 2024 soud zjistil, že mezi účastnicemi byla dne 11. 11. 2024 uzavřena smlouva, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky do výše 43 400 Kč, a to postupně i opakovaně. Žalovaná se zavázala tyto spolu s poplatkem ve výši 1,99 % z čerpaných částek, při fixní denní sazbě 1,066 % a RPSN 1 990,52 % (při čerpání celého kreditního rámce). Dále byl sjednán poplatek za denní odklad splátky, poplatek za expresní výplatu tranše, poplatek za službu Klidné spaní a další volitelné služby.4. Z přehledu transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne 11. 11. 2024 poskytnuta částka 5 000 Kč pod VS , var. symbol, , ID , Anonymizováno, , dne 18. 12. 2024 poskytnuta částka 1 200 Kč pod VS , var. symbol, , ID 20173009 a dne 18. 12. 2024 poskytnuta částka 1 000 Kč pod VS , var. symbol, , ID , Anonymizováno, .5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 19. 1. 2026 soud zjistil, že majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná, a že na tento účet byly připsány platby ve výši 5 000 Kč (dne 11. 11. 2024), 1 200 Kč (dne 18. 12. 2024) a 1 000 Kč (dne 18. 12. 2024) z účtu č. , č. účtu, (, Jméno žalobkyně, .) pod VS , var. symbol, .6. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované dne 11. 11. 2024 prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (, č. účtu, ) žalované.7. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalované, který činil částku 32 106 Kč a dále výpis příjmů za období od 14. 8. 2024 do 9. 11. 2024.8. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti u žalované, vycházela přitom z toho, že žalovaná hospodaří sama, její měsíční výdaje na půjčky činí 0 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí 10 500 Kč, ostatní nezbytné výdaje činí 0 Kč, ostatní zbytné výdaje 10 000 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 10 360 Kč, měsíční příjem činí 25 000 Kč, ověřený čistý měsíční příjem činí 32 106 Kč, disponibilní příjem žalované tak činí 14 000 Kč.9. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že v období 12. 11. 2024 – 6. 5. 2026 byl rozepsán rozpis splátek po 53,66 Kč (tj. celkem 28 976,4 Kč) s tím, že první splátka je rozložena tak, že u první denní splátky z částky 53,66 Kč připadá na jistinu 0,17 Kč, na úrok 53,30 Kč a na poplatek 0,18 Kč.10. Z emailu „prodlení v délce 91 dní“ soud zjistil, že žalované bylo dne 28. 5. 2025 na email uvedený ve smlouvě zasláno oznámení o vypovězení smlouvy s okamžitou platností s výzvou k okamžité úhradě částky 16 526,12 Kč.11. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 10. 2025 včetně potvrzení o podání z 10. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 16 655 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 11. 2024 a nákladů právního zastoupení ve výši 5 033 Kč do tří dnů, přičemž z potvrzení má soud za prokázáno, že výzva k zaplacení byla žalované odeslána 10. 10. 2025 na adresu trvalého pobytu (a uvedenou ve smlouvě).12. Z ostatních provedených listinných důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, , právnická osoba, . obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.13. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11. 11. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným a opakovaným čerpáním s úvěrovým rámcem 43 400 Kč, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr v několika platbách v celkové výši 7 200 Kč a žalovaná se zavázala tento splatit spolu s příslušenstvím, z důvodu nehrazení splátek byl úvěr ze strany žalobkyně vypovězen.14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního zákoníku (dále také jen „o. z.“, dle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky na žádost do úvěrového rámce 43 400 Kč a svou povinnost splnila, když poskytla žalované celkem 7 200 Kč. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, k žalobě přiložila k důkazu výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . (dokument nepodepsaný žalovanou, pouze z interního systému žalobkyně, ze kterého vyplývá čistý příjem žalované ve výši 25 000 Kč, ověřený čistý příjem 32 106 Kč, výdaje zde vypočtené v minimální výši 10 360 Kč). Výdaje žalované nebyly žádným způsobem ověřovány/zjišťovány. Soud má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno na 17. 2. 2026 se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované (a jeho posouzení) a příp. dotvrzení skutečností ohledně vydání dlužné částky jako bezdůvodného obohacení. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované celkem 7 200 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitelka povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla žalované celkem 7 200 Kč, žal