Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , Anonymizováno, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet způsobem sjednaným ve smlouvě o úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu se zákonným požadavkem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nahlédla do veřejně dostupných databází NRKI a BRKI, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, ověřila poměry žalovaného za pomoci výpisů z bankovního účtu žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. V souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně dne , datum, vyplatila žalovanému částku , částka, převodem na účet žalovaného. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil, na úhradu svých závazků nezaplatil ničeho. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny, smluvního úroku a sjednané smluvní pokuty. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši.2. Dne , datum, je datováno vyhotovení smlouvy o revolvingového úvěru č. , hodnota, , v níž žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěrového rámce , částka, . Listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány.3. Z listiny označené jako žádost o úvěr má soud za prokázáno, že obsahuje osobní data žalovaného, údaj o tom, že je ženatý, žije v nájemním bydlení, je zaměstnaný s příjmem ve výši , částka, a měsíčními výdaji ve výši , částka, . Ze souboru označeného jako , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že , datum, obdržel žalovaný mzdu ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , v období od , datum, do poskytnutí úvěru nebyla na jeho bankovní účet žádná mzda připsána. Největší část debetních položek v tomto období směřovala k realizaci sázek, např. dne , datum, prosázel žalovaný v součtu částku , částka, , v červnu , Anonymizováno, čerpal další nebankovní úvěry, jen dne , datum, se jednalo o čtyři úvěry v celkové výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Výše pravidelných nutných životních výdajů žalovaného, např. na bydlení a energie není z tohoto souboru patrna.4. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částku , částka, .5. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, , žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit ve smlouvě sjednaným způsobem. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobní tvrzení a předložené důkazy jasně svědčí o úmyslu žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru. Prokázaný kontraktační proces žalobkyně směřoval k uzavření smlouvy o úvěru, která je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Je prokázáno, že žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, poskytla. Od žalobkyně jako poskytovatele úvěru proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalovanému poskytla, takovou odbornou péči vynaložila. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně měla informace o skutečnosti, že příjem žalovaného ze zaměstnání není pravidelný, žalovaný čerpá řadu dalších nebankovních úvěrů a vynakládá velké částky v rámci sázek. O základních životních výdajích žalovaného neměla žalobkyně žádné relevantní informace. Přes tyto skutečnosti žalobkyně žalovanému poskytla další úvěr, aniž by v tomto řízení prokázala, že měla jiné relevantní informace osvědčující úvěruschopnost žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že žalovaný od žalobkyně získal finanční prostředky ve výši , částka, a tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud si je vědom skutečnosti, že uzavření samotné smlouvy nebylo v řízení prokázáno, avšak žalobkyně jednoznačně jednala s úmyslem uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, a proto bylo její povinností jednat jako zodpovědný a odborně pečlivý poskytovatel úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud s ohledem na výše uvedené nehodnotí jako bezdůvodné obohacení podle obecného ustanovení § 2991 občanského zákoníku, nýbrž jako bezdůvodné obohacení podle speciálního ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku.6. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta.7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu přitom soud vycházel ze žalované jistiny, sjednaného úroku, smluvní pokuty a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení vyčísleného ke dni předcházejícímu vyhlášení rozsudku.