Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov 109 C 111/2026-112 – Náklady řízení

Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 247 940,77 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 247 940,77 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, úrok 8,99 % ročně z částky 247 940,77 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 6 579,79 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 20. 3. 2024 uzavřeli elektronicky smlouvu o hotovostním úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná uvedla příjem 30 000 Kč a výdaje ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně si sama zjišťovala údaje o úvěrech žalované a zjistila, že úvěr, který hradí, činí 3 297,99 Kč. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 259 200 Kč a byl poukázán na její účet. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr formou 90 měsíčních splátek po 4 443,99 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny ve výši 247 940,77 Kč a smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši 6 579,79 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o vedení účtu u žalobkyně ze dne 27. 12. 2017 soud zjistil, že účastníci uzavřeli výše uvedenou smlouvu. Z žádosti o zřízení účtu ze dne 27. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaná žalobkyni požádala o zřízení účtu číslo , Anonymizováno, .4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo , Anonymizováno, soud zjistil, že účastníci dne 22. 3. 2024 uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalované byla poskytnuta částka 259 200 Kč na účet číslo , č. účtu, . Žalovaná se zavázala uhradit úrok. Dluh měl být uhrazen v 90 měsíčních splátkách po 4 443,99 Kč nejpozději do 17. 4. 2032.5. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru a předschválené nabídky ze dne 22. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. Uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč, není uvedeno, co je zdrojem příjmu, osobní měsíční náklady na bydlení uvedla 15 000 Kč. Bylo uvedeno, že požadovaná výše úvěru činí 420 000 Kč.6. Z výpisu z účtu žalované u žalobkyně soud zjistil, že dne 22. 3. 2024 na účet bylo připsáno 259 200 Kč jako poskytnutí úvěru, 18. 3. 2024 z účtu bylo odepsáno 2 902,73 Kč jako úhrada splátky, 405,43 Kč jako úhrada splátky úvěru, 50 Kč jako pojištění úvěru a 429,78 Kč jako úhrada splátky úvěru. 15. 3. 2024 byla odeslána částka 500 Kč jako platba za plyn, 405 Kč platba za mateřskou školu dne 15. 3. 2024. 12. 3. 2024 byla z účtu odeslána částka 2 383,51 Kč jako úhrada splátky úvěru, 13. 3. 2024 částka 2 000 Kč platba elektřiny, 13. 3. 2024 byla odeslána částka 580 Kč jako platba za služby. 11. 3. 2024 byla odeslána částka 49,27 Kč jako úhrada splátky úvěru, 19. 3. 2024 byla odeslána částka 1 457,82 Kč jako platba pro společnost , adresa, a 13 470 Kč platba společnosti , Anonymizováno, , a to dne 8. 3. 2024. Stejný den byla připsána částka 32 298 Kč od společnosti , právnická osoba, .7. Ze sdělení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná disponuje účtem číslo , č. účtu, jako běžným účtem a dále účtem spořícím číslo , č. účtu, . Z výpisu z běžného účtu za období leden 2023 soud zjistil, že na účet bylo připsáno 54 345 Kč, odepsáno 56 090,47 Kč, rozdíl činil -1 745,47 Kč. V prosinci 2023 bylo připsáno na účet 52 429 Kč, odepsáno 53 029,18 Kč, rozdíl činil -600,18 Kč. V lednu 2024 počáteční zůstatek na účtu činil 976,60 Kč, připsáno bylo 57 906 Kč, odesláno 57 929,40 Kč. V únoru 2024 byl na účtu počáteční zůstatek -1 000 Kč, připsáno bylo 178 876 Kč, odesláno 178 622,97 Kč, na účet 5. 2. 2024 byla připsána částka 100 000 Kč jako poskytnutí úvěru. V březnu 2024 byl na účtu počáteční zůstatek 746,97 Kč, na účet byla připsána částka 347 177,62 Kč, odeslána částka 345 182,73 Kč.8. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl jen zčásti. Žalobkyně v řízení tvrdila a prokazovala, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Toto tvrzení žalobkyně prokázala smlouvou o vedení účtu u žalobkyně ze dne 27. 12. 2017, žádostí o zřízení účtu ze dne 27. 12. 2017 a smlouvou o úvěru ze dne 22. 3. 2024. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že na účet žalované byla připsána částka 259 200 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26, však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Pokud by žalobkyně řádně plnila svou povinnost vyplývající ze zákona a minimálně se podívala na příjmy a výdaje na účtu žalované, který u žalobkyně byl veden, když se jedná o běžný účet, musela by zjistit, že žalovaná není schopná vyjít s jakýmikoliv prostředky, které jsou jí na účet poskytnuty, ač je jí poskytnuta například částka 100 000 Kč jako úvěr, vždy se na účtu dostává do minusových čísel. Kromě toho, i kdyby byl posuzován příjem žalované a výdaje, které má s úhradou nákladů za bydlení, elektřinu, plyn, účet u společnosti PODA, poplatky mateřské škole, musela by žalobkyně dojít k závěru, že ze svého příjmu žalovaná není schopná hradit další úvěr, když z výpisu z účtu z předchozího období před uzavřením smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaná již úvěry hradí. Prověřování solventnosti nemá být pouze formálním úkonem, ale má vést ke zjištění, zda budoucí případný dlužník je schopen dostát svých závazků. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování finančních prostředků, sekundárně jsou tak chráněni před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky, když v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Výše uvedenými je chráněna pak i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny. S ohledem na shora uvedené tak soud činí závěr, že smlouva o úvěru je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná pro nedostatečné zkoumání solventnosti žalované. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalované byla připsána z neplatné úvěrové smlouvy částka 259 200 Kč. Bylo tvrzeno, že žalovaná z celkové části uhradila částku 30 227,71 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu mezi tím, čeho se jí dostalo a tím, co uhradila. Žalovaná tak byla zavázána k vydání částky 228 972,29 Kč. Jelikož se žalovaná jako spotřebitel dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaná v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 18 124,20 Kč. Celé náklady řízení by činily 45 310,50 Kč. Tyto sestávají ze tří úkonů odměny advokáta, když jeden úkon dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996. Sb. činí 9 300 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány tři režijní paušály po 450 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, bylo z výše uvedených částek přiznáno 21 % DPH ve výši 6 142,50 Kč. Na náklady řízení byl také přiznán zaplacený soudní poplatek 9 918 Kč. Při vypočtení neúspěchu a úspěchu je nutné zohlednit také příslušenství žalované částky. To, které nebylo kapitalizováno v žalobě, bylo kapitalizováno ke dni rozhodnutí, tedy 1. 7. 2026. Celý předmět řízení tak činí ke dni rozhodnutí 327 522,86 Kč (247 940,77 Kč + 41 735,50 Kč, + 31 266,80 Kč + 6 579,79 Kč). Žalobkyně měla ve věci 70 % úspěch, 30 % neúspěch. Při odečtení neúspěchu od úspěchu má žalobkyně nárok na 40 % z celkových nákladů řízení.