117 C 53/2026-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 19 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 4. 2025 uzavřeli žalovaný a žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla dne 18. 4. 2025 žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, ze kterého byla předem provedena ověřovací platba ve výši 1 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit původnímu věřiteli spolu s úrokem ve výši 1 % denně z jistiny úvěru za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 500 Kč, a to nejpozději do 18. 5. 2025. Smlouva byla uzavřena na návrh žalovaného prostřednictvím komunikace na dálku prostřednictvím internetové stránky www.svycarskapujcka.cz, byla podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu 0413. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas nehradil, nereagoval ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 9. 12. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 24. 4. 2026 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Z vyhotovení smlouvy o úvěru ID: 88840205 ze dne 18. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně označena jako „společnost“ se touto listinou zavazuje poskytnout žalovanému jako „klientovi“ úvěr ve výši 15 000 Kč s úrokovou sazbou 1 % denně a žalovaný se zavazuje částku v celkové výši 19 500 Kč vrátit společnosti jednorázově do 18. 5. 2025. Úvěr má být poskytnut na bankovní účet žalovaného pod variabilním symbolem , var. symbol, . Smlouva je podepsána pouze zástupcem žalobkyně, u žalovaného je uveden kód 0413. Částka ve výši 15 000 Kč byla žalobkyní žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na jeho účet dne 18. 4. 2025 (prokázáno smlouvou o úvěru ID: 88840205 ze dne 18. 4. 2025, potvrzením o provedené platbě ze dne 18. 4. 2025, zprávou ČSOB a.s. ze dne 24. 3. 2026 a částečným výpisem z účtu žalovaného za období od 18. 45. 2025 do 25. 4. 2025). Výzvou ze dne 5. 12. 2025 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky ve výši 21 584,61 Kč do tří dnů, výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 12. 2025 (prokázáno Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 5. 12. 2025 a podacím lístkem ze dne 9. 12. 2025). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil., právnická osoba, daném případě má soud za to, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu se sjednaným úrokem v kapitalizované výši 4 500 Kč nejpozději do 18. 5. 2025. Žalobkyně však neprokázala, že k uzavření smlouvy mezi účastníky došlo. Předložené vyhotovení smlouvy postrádá podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Podle ust. § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Uvedení PIN kódu ve smlouvě (při absenci ověření totožnosti jednající osoby) nelze považovat za určení jednající osoby a vyjádření projevu vůle žalovaného. Pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeným způsobem, smlouva by byla neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 588 občanského zákoníku), neboť z tvrzení žalobkyně ani provedených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 15 000 Kč. Jelikož k plnění došlo bez právního důvodu, má soud za to, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 15 000 Kč ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný na dlužnou částku něčeho uhradil, proto byl k úhradě dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč zavázán tímto rozsudkem. Žalovaný je v prodlení s plněním a žalobkyně, má ve smyslu § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení byl však žalobkyní přiznán až ode dne 16. 12. 2025, když žalovaný byl žalobkyní k úhradě dluhu vyzván až předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2025. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje výzvu za doručenou dne 12. 12. 2025 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 3 dnů ode dne doručení, tj. do 15. 12. 2025. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala oprávněnost svého nároku.5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 48 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 26 % uplatněného nároku (vypočteno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 2 815 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) dle §11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) po 400 Kč podle § 14b odst. 1, tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z toho 48 % představuje 1 351 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.