106 C 375/2020-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne 23. 7. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 9 990 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným došlo dne 6. 11. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 11. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 10 890 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný byl dotazován na jeho rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 9 990 Kč a sestávala z dlužné jistiny 7 693,49 Kč, dlužného úroku 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 296,51 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - dlužné částky půjčky ve výši 7 693,49 Kč, - dlužné částky poplatku ve výši 2 296,51 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 212,85 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 3 609,24 Kč - úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 7 693,49 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 7 693,49 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 18. 1. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 6. 11. 2016, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný si zároveň zvolil hotovostní inkaso splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 8 880 Kč, představující součet úroku ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatek činí 20 880 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek a zavázal se zaplatit celou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kdy dle čl. 1 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a činí 23,72 %. Z karty zákazníka žalovaného ze dne 6. 11. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec], adresu výběru [ulice a číslo], [obec], jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnán u firmy [právnická osoba] jako řidič s příjmem 26 000 Kč. Zaměstnání bylo dle karty zákazníka ověřeno pracovní smlouvou. Dále byly sděleny příjmy domácnosti mzda 26 000 Kč, další příjem 1 110 Kč přídavky na děti, příjem manželky 16 000 Kč, celkový příjem 43 100 Kč. Výdaje domácnosti nájem 10 000 Kč, výdaje domácnosti 11 500 Kč, splátky úvěru 1 665 Kč. Celkové výdaje 23 165 Kč, použitelný příjem 19 935 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní a nájemní smlouva, SIPO. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11.2019 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaného ze smlouvy [číslo] ve výši 9 990 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 9 990 Kč s výzvou k plnění. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesíláno žalobkyní dne 13. 12. 2019. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění pohledávky ze smlouvy [číslo] ve lhůtě do 7. 5. 2020. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla žalovanému odesílána dne 1. 5. 2020. Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 11. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] dle které byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 8 880 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, odměnu za administrativní zpracování půjčky 2 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Celkovou částku ve výši 20 880 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 360 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy [číslo] v celkové výši 9 990 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2020 odesílanou dne 1. 5. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ve lhůtě do 7. 5. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 8 880 Kč, tj. celkem částku 20 880 Kč během 58 týdnů ve splátkách po 360 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. a současně je nutno na danou věc aplikovat i zák. [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitelským úvěrem se myslí v souladu s ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. i zápůjčka. Tím není dotčeno subsidiární použití občanského zákoníku v otázkách, které zákon o spotřebitelském úvěru neupravuje, protože platí, že zákon o spotřebitelském úvěru je vůči občanskému zákoníku ve vztahu speciality a použití právních norem zde obsažených, má přednost před použitím právních norem obsažených v občanském zákoníku. Žalobky