106 C 394/2020-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne 25. 9. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 9 750 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným došlo dne 30. 6. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 8. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 1. 10. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 33 750 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný byl dotazován na rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 9 750 Kč a sestávala z dlužné jistiny 7 508,45 Kč, dlužného úroku 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 241,55 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - dlužné částky jistiny ve výši 7 508,45 Kč, - dlužné úhrady za služby ve výši 2 241,55, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 880,37 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 2 354,88 Kč - úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 7 508,45 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 9 % z dlužné jistiny 7 508,45 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 26. 1. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a žalovaným dne 30. 6. 2017, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Doba trvání spotřebitelského týdnu byla sjednána na dobu 58 týdnů. Účastníci si sjednali zápůjční úrokovou sazbu ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný si dále zvolil hotovostní inkaso splátek. Celková částka ke splacení činí 43 500 Kč a sestává z jistiny 25 000 Kč, úroku 3 500 Kč, poplatku 5 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč. Účastníci smlouvu podepsali a datovali. Z karty zákazníka ze dne 30. 6. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalovaný v kartě zákazníka uvedl své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále uvedl zaměstnavatele – OSVČ zaměstnavatel [celé jméno žalovaného] jako montér. Žalovaný uvedl měsíční příjmy – mzda 25 580 Kč, měsíční výdaje bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky úvěru 2 880 Kč, další výdaje 4 200 Kč. Celkové výdaje 20 080 Kč. Použitelný příjem 5 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žije s partnerkou, má 3 nezaopatřené děti, předložil bankovní výpisy, výplatní pásky a daňové přiznání. Údaje v kartě zákazníka stvrdil svým podpisem. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalobkyní dne 29. 11. 2019 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v seznamu pohledávek. Ze seznamu pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy [číslo] v celkové výši 9 750 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo]. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 13. 12. 2019 korespondenci na adresu [adresa žalovaného]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy [číslo] nejpozději ve lhůtě do 7. 5.2020 Z podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci. Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 30. 6. 2017 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr, úrok ve výši 3 500 Kč, úhradu za administrativní činnost 5 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku ve výši 43 500 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal. Zároveň žalovaný dne 30. 6. 2017 sdělil skutečnosti v kartě zákazníka, a to své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále uvedl zaměstnavatele – OSVČ zaměstnavatel [celé jméno žalovaného] jako montér. Žalovaný uvedl měsíční příjmy – mzda 25 580 Kč, měsíční výdaje bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky úvěru 2 880 Kč, další výdaje 4 200 Kč. Celkové výdaje 20 080 Kč. Použitelný příjem 5 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žije s partnerkou, má 3 nezaopatřené děti, předložil bankovní výpisy, výplatní pásky a daňové přiznání. Údaje v kartě zákazníka stvrdil svým podpisem. Žalovaný celkem zaplatil právní předchůdkyni na zápůjčku částku 33 750 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 29. 11. 2019 byla postoupena pohledávka za žalovaného. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 7. 5. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 30. 6. 2017 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno