117 C 291/2021-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 371 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 5. 7. 2018 s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému, po předešlém prověření jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 8. 2019. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 11. 10. 2019, přičemž uhradil pouze částku 12 869 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 5 877,38 Kč, na úrok ve výši 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 822,29 Kč a ve zbývající částce 169,33 Kč na poplatek za životní pojištění. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Ke dni postoupení činil dluh 5 371 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 4 122,62 Kč, dlužný poplatek za služby ve výši 1 248,38 Kč (dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 177,71 Kč + dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 70,67 Kč). Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 19,23 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 4 122,62 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 30. 8. 2019 do 15. 1. 2021, ve výši 1 112,09 Kč a dále ve výši 19,23 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 4 112,62 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 30. 8. 2019 do 15. 1. 2021, ve výši 578,31 Kč a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 15. 10. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 4. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti proti podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 240 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 18 240 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 304 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Úroková sazba v případě smlouvy na 60 týdnů činila 32,15 % ročně. Před uzavřením smlouvy dne 4. 7. 2018 byla vyplněna a žalovaným podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že příjem žalovaného z pracovního poměru činí 17 000 Kč, náklady na bydlení (nájem, inkaso, energie) činí 5 200 Kč měsíčně, ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 3 000 Kč měsíčně a splátka úvěru u [anonymizováno] činí 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že žije sám v nájmu, nemá žádné nezaopatřené dítě. K ověření těchto údajů mělo být žalovaným předloženo potvrzení zaměstnavatele o příjmu a výplatní pásky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 7. 2018, zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne 4. 7. 2018 a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 12. 2019. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 7. 1. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22. 2. 2021). K úhradě dlužné částky ve výši 7 456,39 Kč byl žalovaný vyzván rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 28. 5. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 5. 2021 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístku ze dne 14. 5. 2021). 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 4. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal před uzavřením jednotlivých smluv úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaný ke dni 4. 7. 2018 uvedl svůj příjem z pracovního poměru ve výši 17 000 Kč, přičemž měl mít výdaje na bydlení ve výši 5 200 Kč a další potřebné výdaje v celkové výši 3 000 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány, dále měl splácet další dluh ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalovaného ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zba