117 C 318/2021-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 9. 12. 2018 s žalovanou, na jejímž základě byly žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 16. 12. 2018, poslední splátka měla být uhrazena dne 2. 2. 2020. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 5. 3. 2019, přičemž uhradila pouze částku 3 600 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na úrok ve výši 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 799,96 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 800,04 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Ke dni postoupení činil dluh 16 400 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200,04 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 199,96 Kč a navýšení uplatňované původním věřitelem, které však žalobkyně žalobou neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 400 Kč (poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200,04 Kč + dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 199,96 Kč). Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 10 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 3. 2. 2020 do 15. 1. 2021, ve výši 1 832,80 Kč a dále ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 10 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 3. 2. 2020 do 15. 1. 2021, ve výši 966,67 Kč a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 3. 11. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 9. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 10 000 Kč v hotovosti proti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Úroková sazba v případě smlouvy na 60 týdnů činila 32,15 % ročně. Před uzavřením smlouvy dne 9. 12. 2018 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že příjem žalované byl tvořen invalidním důchodem ve výši 10 049 Kč, další příjmy (alimenty, příjmy z podnájmu atd.) měla žalovaná ve výši 1 430 Kč, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) činily 2 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činily 1 540 Kč měsíčně a další výdaje (sociální/ zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních atd.) činily 1 295 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že žije s rodiči, nemá žádné nezaopatřené dítě. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen doklad o výměře důchodu, složenky-příjmy a nájemní/podnájemní smlouva (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 12. 2018 a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 19. 2. 2021. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 22. 2. 2021 a žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 16 400 Kč včetně příslušenství do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22. 2. 2021). K úhradě dlužné částky ve výši 18 148,72 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 28. 5. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne 14. 5. 2021 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístku ze dne 14. 5. 2021). 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 9. 12. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal před uzavřením jednotlivých smluv úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná ke dni 9. 12. 2018 uvedla svůj příjem z invalidního důchodu ve výši 10 049 Kč a další blíže nespecifikovaný příjem ve výši 1 430 Kč měsíčně, přičemž měla mít výdaje na bydlení a další potřebné výdaje v celkové výši 4 835 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani