117 C 340/2021-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 13 528,92 Kč s příslušenstvím a částky 5 140,99 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 15. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště od osoby pověřené původním věřitelem, což stvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve výši 17 184 Kč spočívajícím ve smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tj. celkem částku ve výši 37 184 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na den 15. 11. 2019. Smlouva byla uzavřena na základě písemné žádosti vyplněné žalovanou, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a finanční situaci, na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Původní věřitel s náležitou péčí posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet a vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení předmětného úvěru. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 12 750 Kč, která byla původním věřitelem započtena částečně ve výši 6 471,08 Kč na jistinu úvěru a částečně ve výši 6 278,92 Kč na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou jistiny ve výši 13 528,92 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 905,08 Kč. Úvěr nebyl původním věřitelem zesplatněn a splatnost celého závazku tedy nastala nejpozději splatností poslední sjednané splátky, tj. dnem 15. 11. 2019. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Předmětná pohledávka byla následně ke dni 21. 12. 2020 postoupena původním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalované původním věřitelem oznámeno přípisem původního věřitele ze dne 18. 1. 2021. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 41 248,67 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované žalobkyně žalobou po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 13 528,92 Kč, kapitalizovaného úroku v celkové výši 13 017,82 Kč, který zahrnuje nesplacený kapitalizovaný úrok ve výši 878,52 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 439,68 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 221,28 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 2 365,60 Kč a postoupený úrok za dobu od 16. 11. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 2 112,74 Kč, dále požaduje úhradu postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 16. 11. 2019 do 29. 11. 2020 ve výši 1 408,49 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 768 Kč (za 3 odeslané dopisy po 39 Kč a 3 cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy po 217 Kč) a postoupené smluvní pokuty ve výši 5 140,99 Kč, tj. ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý započatý den prodlení za dobu od 16. 11. 2019 do 30. 11. 2020. Vzhledem ke stále trvajícímu prodlení žalované požaduje žalobkyně dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího pod ni postoupení pohledávky žalobkyni, tj. od 22. 12. 2020, do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 2. 6. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 1. 12. 2021 a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 15. 3. 2018 na základě žádosti žalované ze dne 14. 3. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v kapitalizované 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč (tj. celkem 37 189 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Ve smlouvě byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč, příjem osoby žijící s žalovanou ve společné domácnosti činil 19 401 Kč, náklady žalované činily 2 495 Kč na bydlení a energie, 4 210 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady a 3 291 Kč na splátky stávajících půjček, celkové náklady domácnosti činily 4 990 Kč na bydlení a energie, 8 420 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady a 5 548 Kč na splátky stávajících půjček. Žalovaná vyživovala 1 dítě do 25 let. K ověření svých majetkových poměrů měla žalovaná doložit občanský průkaz, rozhodnutí o výplatě sociálních dávek a poštovní složenky (prokázáno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 3. 2018, žádosti o úvěr ze dne 14. 3. 2018 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 3. 2018). Dne 18. 1. 2021 původní věřitel oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo žalované odesláno dne 19. 1. 2021 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021 a podacím archem ze dne 19. 1. 2021). Výzvou ze dne 4. 5. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 41 741,54 Kč nejpozději do 14. 5. 2021. Výzva byla žalované odeslána dne 4. 6. 2021 (prokázáno výzvou ze dne 4. 5. 2021 a podacím poštovním archem ze dne 4. 6. 2021). Z dalších provedených listinných důkazů soud nic podstatného nezjistil. 4. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku, na základě které byla původním věřitelem poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu téměř žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, jako důkaz prokazující, že tuto svou zákonnou povinnost splnil, navrhla pouze žádost žalované o úvěr, z této listiny je však pouze zřejmé, že žalovaná uvedla své celkové měsíční příjmy ze sociálních dávek ve výši 8 101 Kč, přičemž měla mít výdaje na bydlení, domácnost a další potřebné výdaje včetně dalších splátek v celkové výši 9 996 Kč měsíčně, aniž by byly tyto výdaje blíže specifikovány. Další příjem domácnosti měl činit 19 401 Kč, celkové náklady domácnosti měly činit 18 958 Kč měsíčně. Žalovaná měla vyživovací povinnost k jednomu dítěti. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůj