117 C 355/2021-58 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2021, doplněnou dne 3. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 471 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 4. 2. 2021 do 29. 6. 2021 ve výši 92,42 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 471 Kč za dobu od 30. 6. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně prostřednictvím internetových stránek www.kamali.cz, uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 12. 8. 2020 úvěrovou smlouvu, identita žadatele byla ověřena tím, že žadatel zaslal žalobkyni kopii svého občanského průkazu a kopii výpisu z účtu ze svého internetového bankovnictví. Smlouva byla žalovaným podepsána uvedením SMS kódu zaslaným žalobkyní na telefonní číslo, které žalovaný uvedl v žádosti. Při uzavírání smlouvy rovněž žalobkyně vždy hodnotí schopnost žadatele splácet, a to na základě výpisů z registrů NRKI a BRKI, registru [příjmení] z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku. Na základě sjednané úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč do 24 měsíců od poskytnutí úvěru. [příjmení] ve výši 20 000 Kč byla žalovanému zaslána dne 12. 8. 2020 na účet uvedený v úvěrové smlouvě č. [bankovní účet]. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok sjednaný ve smlouvě pevnou částkou ve výši 980 Kč. Dále byla v úvěrové smlouvě sjednána další volitelná služba, a to jednorázový poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně umožňující klientovi v případě nečekané životní události (konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě) odložit splatnost úvěru o měsíc. Žalovaný za trvání smlouvy neuhradil ničeho. Žalovaný se dostal s úhradou dlužné částky do prodlení, o výši dluhu byl žalobkyní informován prostřednictvím SMS a e-mailu a v souladu se smlouvou byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč dne 31. 12. 2020 a ve výši 500 Kč dne 19. 10. 2020. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dlužné částky, a to dne 21. 9. 2020 ve výši 100 Kč, dne 19. 10. 2020 ve výši 130 Kč, dne 16. 11. 2020 ve výši 100 Kč a dne 4. 1. 2021 ve výši 130 Kč a ve výši 100 Kč. Dne 16. 11. 2020 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. V souladu se smlouvou byl následně úvěr ke dni 4. 1. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celého úvěru včetně smluvní pokuty ve stanovené lhůtě. Dle smlouvy byla žalovanému dne 29. 4. 2021 vyúčtována smluvní pokuta ve výši 10 % z nesplacené jistiny úvěru, tj. ve výši 2 392 Kč. Na předžalobní upomínku žalobkyně žalovaný nereagoval, na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný dluh je tvořen jistinou ve výši 20 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatkem za express výplatu ve výši 199 Kč, poplatky za bezpečnou splátku v celkové výši 495 Kč (5x 99 Kč), poplatky za SMS servis v celkové výši 245 Kč (5x 49 Kč), úrokem ve výši 3 920 Kč, smluvními pokutami ve výši 3 392 Kč a účelně vynaloženými náklady ve výši 560 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky 29 471 Kč za dobu od 4. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svou neúčast u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně i v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, že žalobkyně jako věřitel uzavřela dne 12. 8. 2020 s žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu, která byla žalovaným podepsána uvedením osobního kódu, který mu byl přidělen SMS zprávou zaslanou poté, co žalovaný provedl registraci uvedením osobních údajů na stránkách věřitele. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč jako bezúčelový úvěr, a to dne 12. 8. 2020 bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal půjčenou částku spolu s úrokem ve výši 49,20 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč zaplatit věřiteli do 24 měsíců od výplaty. Zároveň byly sjednány zpoplatněné doplňkové služby. Pro případ prodlení s úhradou měli smluvní účastníci dohodnutu povinnost žalovaného jako dlužníka zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku a smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z dlužné jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, a možnost žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním (prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne 12. 8. 2020, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, záznamem o odeslání [příjmení] kódu žalovanému, kopií občanského průkazu žalovaného, částečným výpisem z účtu žalovaného a potvrzením o provedení platby ze dne 12. 8. 2020). Dne 16. 11. 2020 vyhotovila žalobkyně výzvu adresovanou žalovanému k úhradě dlužné částky ve výši 8 289 Kč, odeslání této výzvy žalovanému nebylo soudu doloženo (prokázáno poslední výzvou před zahájením vymáhání celého dluhu ze dne 16. 11. 2020). Dne 4. 1. 2021 vyhotovila žalobkyně výzvu adresovanou žalovanému ke splacení celé půjčky ve výši 26 949 Kč, odeslání této výzvy žalovanému nebylo soudu doloženo (prokázáno výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 4. 1. 2021). Žalobkyně vyzvala dne 17. 5. 2021 žalovaného k úhradě dluhu ve výši 29 471 Kč do 30 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 14. 5. 2021 a podacím archem ze dne 17. 5. 2021). Z ostatní listin provedených k důkazu soud nic podstatného ve věci nezjistil. 4. Zjištěný skutkový stav byl právně posouzen tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.). Na základě této smlouvy žalobkyně předala žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, v jakém rozsahu zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnila. Tvrzení uvedená v žalobě jsou pouze obecná, nevztahují se přímo k osobě žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacen