117 C 396/2020-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 028 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 23. 10. 2016 s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému předána zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 406 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 12. 2017. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 15. 4. 2019, přičemž uhradil pouze částku 4 478 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na úrok ve výši 2 100 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 273,50 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 034,50 Kč a ve zbývající částce 70 Kč na poplatek za životní pojištění. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 22 028 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 726,50 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 965,50 Kč a dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 336 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 15 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 4. 12. 2017 do 29. 11. 2019, ve výši 7 175, 030 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 15 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 11. 12. 2017 do 29. 11. 2019, ve výši 2 411,65 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 19. 1. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřeli dne 23. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 11 100 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za zařazení do pojišťovacího programu životního pojištění ve výši 406 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Strany si v článku 9.7 Smluvních podmínek současně dohodly, že v případě, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku z celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Před uzavřením smlouvy dne 23. 10. 2016 byla vyplněna a žalovaným podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaný je ženatý, ve společné domácnosti žije s manželkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, příjem žalovaného z pracovního poměru činí 14 300 Kč měsíčně, další příjmy z brigády činí 3 000 Kč měsíčně, manželka žalovaného pobírá sociální dávky ve výši 7 600 Kč měsíčně a přídavky na děti ve výši 1 000 Kč měsíčně a má příjem z brigády ve výši 8 500 Kč měsíčně, náklady na nájem včetně inkasa činí 15 000 Kč měsíčně, výdaje na domácnost 12 200 Kč měsíčně, manželka žalovaného splácí úvěry ve splátkách po 2 600 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měla být žalovaným předložena pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, doklad SIPO a výměr podpory/důchodu (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 23. 10. 2016, Smluvními podmínkami a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 původní věřitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 12. 2019 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2020). K úhradě dlužné částky ve výši 33 640,28 Kč byl žalovaný vyzván rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 7. 5. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalovanému odeslána dne 1. 5. 2020 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 1. 5. 2020). 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 10 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a poplatkem za pojištění ve výši 406 Kč vrátit ve sjednaných 58 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl svůj měsíční příjem z pracovního poměru ve