117 C 417/2020-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 720 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 10. 3. 2016 s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému předána zápůjčka ve výši 18 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 520 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 58 týdenních splátkách po 540 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 4. 2017. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 21. 3. 2016, přičemž uhradil pouze částku 600 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na úrok ve výši 415,86 Kč a ve zbývající částce 184,14 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 30 720 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 18 000 Kč, dlužný úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 104,14 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 015,86 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 18 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 21. 4. 2017 do 6. 12. 2019, ve výši 11 385,60 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 18 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 28. 4. 2017 do 6. 12. 2019, ve výši 3 835,83 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 25. 2. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřeli dne 10. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 13 320 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 520 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 31 320 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 540 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Strany si v článku 9.7 Smluvních podmínek současně dohodly, že v případě, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku z celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Před uzavřením smlouvy dne 10. 3. 2016 byla vyplněna a žalovaným podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaný je svobodný, ve společné domácnosti žije s partnerkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, příjem žalovaného z pracovního poměru činí 22 800 Kč měsíčně, dále jsou jim vypláceny sociální dávky ve výši 16 800 Kč měsíčně, náklady na nájem včetně inkasa činí 9 700 Kč měsíčně a výdaje na domácnost činí 13 000 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měla být žalovaným předložena pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a doklad SIPO (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 10. 3. 2016, Smluvními podmínkami a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 původní věřitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 12. 2019. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 7. 1. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020). K úhradě dlužné částky ve výši 48 371,84 Kč byl žalovaný vyzván rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 14. 5. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 5. 2020 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 7. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 10. 5. 2020). 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 10. 3. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému půjčku ve výši 18 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem ve výši 13 320 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 520 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč vrátit ve sjednaných 58 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl svůj měsíční příjem z pracovního poměru ve výši 22 800 Kč a ze sociálních dávek 16 800 Kč, ve společné domácnosti žil s partnerkou a dvěma nezaopatřenými dětmi, výdaje na bydlení a domácnost činily 22 700 Kč Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalovaného ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. pouč