106 C 370/2022-90 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 4. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 663,22 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba] (banka) uzavřela s žalovaným dne 3. 11. 2019 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka [číslo] na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 905,74 Kč, počínaje dnem 15. 12. 2019. [příjmení] poskytla žalovanému úvěr převodem finančních prostředků na účet žalovaného. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, z toho důvodu banka využila svého práva a dopisem ze dne 17. 9. 2020 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k plnění. Žalovaný dluží na jistině 13 335,22 Kč, smluvní úroky z dlužné jistiny ve výši 1 127,51, Kč smluvní poplatky ve výši 328 Kč a příslušenství. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 16. 9. 2021 postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzýván k plnění předžalobní výzvou, ovšem bezvýsledně. Podáním, ze dne 9. 11. 2022 žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdce žalobkyně při schvalování úvěru, vycházel z údajů poskytnutých bance klientem, které byly hodnoceny individuálně v souladu se schvalovacími strategiemi banky. Při hodnocení úvěruschopnosti banka porovnávala jeho příjem a výdaje, výpočtem pak získala disponibilní zdroj klienta. Po provedeném individuálním hodnocení banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaný vyčerpal celkem částku 16 000 Kč a uhradil platby v celkové výši 4 687,84 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jež se ve věci konalo dne 20. 12. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (expres půjčka) uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřenou dne 3. 11. 2019, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet, včetně úroků 24 měsíčními splátkami po 905,74 Kč. Splátka byla složena z měsíční anuitní splátky a úhrady pojištění. Úvěr banka poskytne žalovanému na účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy jsou i smluvní ujednání a povinnosti smluvních stran. Účastníci smlouvu datovali, smlouva byla podepsána pin kódem prostřednictvím internetového bankovnictví. Ze všeobecných produktových podmínek a sazebníku poplatků soud neučinil žádný skutkový závěr. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřené dne 16. 9. 2021, vzal soud za prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021 vzal soud za prokázáno, že banka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky, vzniklé z titulu smlouvy o úvěru na žalobkyni. Z poštovního podacího archu ze dne 4. 10. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla uvedeného dne odesílána korespondence na adresu [adresa žalovaného]. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 9. 2020, vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] sděluje žalovanému, že prohlašuje úvěr č. [bankovní účet] za splatný, žalovaný je vyzýván k úhradě dluhu, nejpozději do 5. 10. 2020 v celkové dlužné částce 14 790,73 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s původním věřitelem [právnická osoba] do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Z poštovního podacího archu ze dne 12. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že v uvedený den byla žalovanému odesílána korespondence na adresu [adresa žalovaného]. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] vzal soud za prokázáno, že dne 3. 11. 2019 byla vyčerpána částka 16 000 Kč a na úvěr bylo poskytnuto plnění v celkové výši 4 687,84 Kč. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který je splatný 24 měsíčními splátkami v celkové výši 905,74 Kč. Z vyjádření k procesu úvěruschopnosti [právnická osoba], vzal soud za prokázáno, že úvěruschopnost ve vztahu k úvěru [číslo] byla hodnocena individuálně platnými schvalovacími strategiemi, bylo vycházeno z údajů uvedených v žádosti ze dne 3. 11. 2019, kdy v rámci úvěruschopnosti pak byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. [právnická osoba], s odbornou péčí a řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele. Deklarovaný příjem v žádosti byl uveden ve výši 18 172 Kč, který byl ověřen z běžného účtu. Dále byl uveden čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, byl uvedený rodinný stav klienta svobodný, bydlení u rodičů a jako výdaje byly uváděny interní splátky 1 231,17 Kč, externí splátky 7 958 Kč. Na základě provedeného dokazování činí soud závěru o tomto skutkovém stavu: dne 3. 11. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který byl čerpán dne 3. 11. 2019. Úvěr měl být splácen 24 měsíčními splátkami po 905,74 Kč. Na úvěr bylo celkem uhrazeno 4 687,84 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uváděl měsíční příjem ve výši 18 172 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč. Dále bylo vycházeno z externích splátek ve výši 7 958 Kč a interní splátky ve výši 1 231,17 Kč. Dopisem ze dne 17. 9. 2020 banka oznámila pro porušení smluvních podmínek úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni 17. 9. 2020 Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 16. 9. 2021 mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyní. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 12. 11. 2021 odesílanou stejný den, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] to ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 3. 11. 2019 smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Ze strany žalobkyně bylo v tomto případě poskytnuto tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel řádně ověřil schopnosti žalovaného splácet úvěr. [příjmení] hodnotila klienta individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi, bylo vycházeno z příjmu, který uváděl ve výši 18 172 Kč, dále byl uveden čistý příjem domácnosti ve výši 30 000 Kč, byly uvedeny interní splátky 1 231,17 Kč a externí splátky ve výši 7 958 Kč. Žalobkyně doložila soudu pouze vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti, včetně ověření externích splátek u žalovaného. Další listiny prokazující zkoumání úvěruschopnost však žalobkyní doloženy nebyly. Doložené listiny neprokazují řádný způsob zkoumání úvěruschopnosti, neboť z těchto listin nelze odvodit celkový majetkový obraz žalovaného, tj. jeho příjmy, výdaje, včetně případných nákladů na bydlení a nákladů na osobní výdaje. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto ji ze strany soudu nemohlo být dáno poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o potřebě dalšího dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti u žalovaného. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Soud má za to, že právní před