106 C 46/2022-84 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 122 776, 16 s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 21. 6. 2017 s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] přičemž před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla mezi stranami uzavřena za použití prostředků elektronické komunikace na dálku prostřednictvím internetové služby SEERVIS 21 Internetbanking. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 164 229 Kč. K čerpání úvěru žalovaným došlo na základě příkazu žalovaného k čerpání úvěrových prostředků, a to převodem na účet žalovaného. Úvěr byl poskytnut v souhrnné výši 164 229 Kč za účelem refinancování peněžitých závazků žalovaného z úvěrů či půjček poskytnutých žalobkyní či třetími osobami. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 13,9 % ročně v měsíčních splátkách po 2 862 Kč, splatných vždy k 20. dni každého měsíce počínaje 20. 7. 2017 Poslední splátka ve výši 2 851 měla být splacena 20. 6. 2025. Žalovaný byl opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě neuhrazených splátek. Žalovaný neuhradil splátky za měsíce říjen, listopad a prosinec 2020. Žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne 2. 1. 2021 o požadavku o okamžitém splacení všech závazků. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě, do 3. 2. 2021, dlužné splátky neuhradil, byl prostřednictvím dopisu ze dne 3. 2. 2021 úvěr zesplatněn ke dni 3. 2. 2021. Celková pohledávka byla vyčíslena na částku 122 776,16 Kč a je tvořena součtem poskytnutého plnění ve výši 164 229 Kč, běžného úroku ve výši 70 051,30 Kč, od kterých jsou odečteny plátky žalovaného ve výši 111 504,14 Kč, tj. částka 122 776,16 Kč. Dále je požadováno 1 800 Kč jako poplatek za vedení účtu, neuhrazený úrok z prodlení ve výši 113,86 Kč. Žalovaný po zesplatnění na úvěr neuhradil ničeho. Žalovaný byl vyzýván předžalobní výzvou k plnění ze dne 23. 9. 2021, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Písemným podáním doručeným soudu dne 23. 3. 2022 žalobkyně sdělila soudu, že s ohledem na výzvu ze strany soudu, aby byly doplněny skutkové tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti, mění své skutkové tvrzení a žalobu tak, že požaduje plnění z titulu bezdůvodného obohacení, tj. z právního titulu nevrácení fakticky poskytnutých finančních prostředků. Žalovanému byly na základě smlouvy ze dne 21. 6. 2017 poskytnuty žalobkyní finanční prostředky v celkové výši 164 229 Kč. Žalovaný uhradil na pohledávku celkem plnění ve výši 113 418 Kč. Žalovaný byl vyzýván prostřednictvím výzvy ze dne 2. 1. 2021 a 3. 2. 2021 k úhradě dlužné částky. Od 3. 2. 2021 se žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalobkyně tedy bere zpět žalobu co do částky 71 965,16 Kč, obchodního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 122 776,16 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 122 776,16 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení. Nadále tak setrvává na úhradě částky 50 811 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 811 od 4. 2. 2021 do zaplacení. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 26. 5. 2022, žalobkyně setrvala na podané žalobě. Soud zároveň usnesením ve smyslu ust. § 95 o. s. ř. připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 50 811 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázáno, a to ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 21. 6. 2017, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 164 229 Kč, který bude splacený nejpozději do 20. 6. 2025, kdy výše měsíční splátky činí 2 862 Kč. Účastníci si dohodli úrokovou sazbu ve výši 13,9 % ročně. Dále si účastníci dohodli, že použití úvěru je omezeno na sjednaný účel, kterým je splacení dluhu vyplývající z poskytnutí úvěru, který žalobkyně eviduje u žalovaného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr bude veden na úvěrovém účtu [bankovní účet]. Úvěr bude splácet vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce od 20. 7. 2017. Ve smlouvě byl žalovaný označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydlištěm a dále adresou pro doručování. Z ceníku [obec] spořitelny pro bankovní obchody soud neučinil žádné skutkové zjištění. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného vzal soud za prokázáno, že dne 21. 6. 2017 došlo k založení úvěru a dne 21. 6. 2017 došlo k čerpání úvěru ve výši 93 296,60 Kč a ve výši 70 932,40 Kč. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 2. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu na úvěru s výzvou k plnění nejpozději do 3. 2. 2021 s upozorněním na možnost požadovat okamžité splacení celého úvěru. Z poštovního podacího archu ze dne 5. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému uvedeného dne korespondenci. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 3. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně upozorňovala žalovaného, že ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], proto od 3. 2. 2021 dochází k zesplatnění celé zbývající částky. Úvěrová pohledávka je od 4. 2. 2021 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Ke dni 3. 2. 2021 celková dlužná částka je 122 777 Kč. Z podacího archu ze dne 9. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně uvedeného dne odesílala žalovanému korespondenci. Z výpisu k úvěrovému účtu č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného vzal soud za prokázáno, že celkem byla ze strany žalovaného poskytnuta úhrada ve výši 113 418 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 9. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky s úvěrové smlouvy [číslo] kdy je evidována k 23. 9. 2021 pohledávka v celkové výši 135 296,31 Kč. Žalovaný je vyzýván k neprodlenému uhrazení dluhu, nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Z podacího archu ze dne 23. 9. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovanému uvedeného dne byla odesílána korespondence. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 21. 6. 2017 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 164 229 Kč. Úvěr byl čerpán dne 21. 6. 2017 v této výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách ve výši 2 862 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci od 20. 7. 2017. Úvěr byl účelově určený, a to na splacení dluhu vyplývající z poskytnutí úvěru, které žalobkyně vede u žalovaného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Výzvou ze dne 2. 1. 2021 odesílanou dne 5. 1. 2021 žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu neuhrazeného závazku z úvěru [číslo] s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 3. 2. 2021 odesílaného dne 9. 2. 2021 žalobkyně sdělila žalovanému, že úvěr [číslo] je ke dni 3. 2. 2021 zesplatněn a celková výše dluhu k tomuto datu je 122 777 Kč. Zároveň je žalovaný vyzýván k jeho úhradě. Žalovaný poskytl žalobkyni plnění v celkové výši 113 418 Kč. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 9. 2021 odesílanou 23. 9. 2021 byl žalovaný vyzýván k úhradě pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 21. 6. 2017 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru, zároveň je na danou věc aplikován i zákon [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věta prvá a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud tuto smlouvu o úvěru jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.), když žalobkyně v tomto řízení neprokázala, že by řádným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného před samotným poskytnutím smlouvy o úvěru. Ostatně žalobkyně sama poté, co byla ze strany soudu vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru žalovaného, sdělila soudu, že vůči žalovanému požaduje pouze faktické vrácení finančních prostředků s tvrzením, že bylo poskytnuto plnění žalovanému v celkové výši 164 229 Kč a žalovaný uhradil na pohledávku částku ve výši 113 418 Kč. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému plnění, aniž tu byl platný závazek a žalovaný je tak ve smyslu ust. § 2993 o. z. povinen vrátit to, co mu bylo poskytnuto. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla plnění v rozsahu částky 164 229 Kč a žalovaný již vrátil žalobkyni prostředky ve výši 113 418 Kč, byl žalovaný zavázán zaplacení pohledávky ve výši 50 811 Kč, jenž představuje rozdíl v poskytnutých plnění. Současně ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 o. z. žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství. Žalovaný byl vyzýván k plnění již výzvou ze dne 2. 1. 2021, jenž byla odesílána dne 5. 1. 2021. Pokud se pak žalobkyně domáhá příslušenství od 4. 2. 2021, pak v tomto okamžiku již žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzn