111 C 197/2022-72 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplatit částku 18 900 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 600 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 698,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21 416,63 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Podáním doručeným soudu dne 25. 5. 2022 vzala žalobu zpět o částku 18 169 Kč, kterou žalovaný zaplatil tak, že uhradil dne 18. 11. 2022 částku 6 669 Kč, dne 15. 12. 2021 částku 2 000 Kč, dne 13. 1. 2022 částku 2 000 Kč, dne 10. 2. 2022 částku 3 000 Kč, dne 17. 3. 2022 částku 500 Kč, dne 12. 4. 2022 částku 2 000 Kč a dne 11. 5. 2022 částku 2 000 Kč. Podáním doručeným soudu dne 28. 6. 2022 vzala žalobu zpět o částku 1 000 Kč uhrazenou dne 20. 6. 2022 a podáním doručeným soudu dne 15. 7. 2022 vzala žalobu zpět o částku 1 000 Kč uhrazeno dne 13. 7. 2022. Z celkové částky zpětvzetí, tj. 20 169 Kč, žalobkyně vzala zpět částku 6 300 Kč na smluvní pokutě a částku 13 869 Kč na kapitalizovaných úrocích. Žalobu odůvodnila, že dne 17. 12. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 600 Kč, jenž byl spolu s poplatkem za poskytnutí a úrokem splatný ke dni 16. 1. 2020, žalovaný se se splácením úvěru dostal do prodlení, vznikla mu tak povinnost k úhradě poskytnutého úvěru, poplatku a úroku, kdy v žalobě byl poplatek a úrok požadován jednou částkou jako kapitalizovaný úrok. Žalovanou částku ve zbytku tvoří jistina 12 600 Kč a jednorázová smluvní pokuta ve výši 6 300 Kč, jejíž splatnost nastala den po splatnosti úvěru. Žalovaný na svůj dluhu uhradil celkem 17,49 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka byla ke dni 19. 7. 2021 písemnou smlouvou postoupena žalobkyni. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, doručení předvolání i žaloby bylo stanoveno ke dni 14. 7. 2022 formou náhradního doručení dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování přečtením listin a to předsmluvního formuláře, smlouvy o úvěru, potvrzení o platbě, smlouvy o postoupení pohledávek, informační tabulky, oznámení o postoupení, předžalobní upomínky a dvou výpisů z poštovního archu, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne 17. 12. 2019 byla vyhotovena smlouva o úvěru číslo [anonymizováno], dle obsahu smlouvy měl žalovaný (fyzická osoba) jako klient získat od věřitele [právnická osoba], [IČO] úvěr ve výši 12 600 Kč splatný do 16. 1. 2020, úrok byl sjednán ve výši 40 % ročně, poplatek za sjednání úvěru byl dohodnut ve výši 5 255,46 Kč před slevou a po slevě činil částku 13 760,46 Kč, žalovaný měl celkem věřiteli zaplatit částku 26 774,71 Kč, resp. 17 744,16 Kč po slevě. Peníze měly být vyplaceny na účet klienta č. [bankovní účet] Smlouva byla soudu předložena v podobě, kdy byla napsána strojově a byl v ní uveden obrázek podpisu jednatele věřitele, ohledně žalovaného byl uveden identifikační kód [anonymizováno]. Dle smluvních podmínek obsažených ve smlouvě došlo k uzavření smlouvy on-line na webové stránce věřitele, kdy podpisem dlužníka byl sms kód zaslaný dlužníkovi věřitelem. Proces přidělení kódu žalovanému nebyl žalobkyní doložen. Z výpisu bankovního účtu bylo zjištěno, že dne 17. 12. 2019 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] označeného jeho rodným číslem odeslána částka 12 600 Kč. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne 19. 7. 2021 smlouva o postoupení pohledávek, která neobsahovala identifikaci žalované pohledávky, kdy v textu smlouvy je uveden odkaz na Přílohu 1, jež měla obsahovat postoupené pohledávky, žádná příloha však součástí soudu předložené smlouvy nebyla. V předložené tabulce s údaji o klientovi bylo uvedeno jméno a příjmení žalovaného, rodné číslo, identifikační číslo kontraktu stejné, jako na smlouvě, adresa bydliště, emailová adresa, ovšem bez zjevné souvislosti s postupní smlouvou. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel (tj. postupitel) žalovanému v dopise ze dne 27. 7. 2021, k odeslání dopisu žalovanému došlo poštou dne 29. 7. 2021. Předžalobní výzvu k úhradě žalovaného dluhu odeslala žalovanému poštou dne 2. 11. 2021 již žalobkyně, žalovaného vyzvala k zaplacení částky 41 278,96 Kč do 11. 11. 2021. 4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Ohledně aktivní legitimace žalobkyně, byla tato dle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, protože nabytí pohledávky za žalovaným prokázala předložením oznámení o postoupení od původního věřitele. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy nebyla ale existence tvrzené smlouvy zjištěna. Bylo zcela na žalobkyni, aby prokázala, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru způsobem, jak jej popisovala ve svých tvrzeních. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinné od 17. 9. 2014 (dále také„ eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Dle nařízení eIDAS účinky rovnocenné vlastnoručnímu podpisu má kvalifikovaný elektronický podpis, což je druh zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu a je vytvořený pomocí kvalifikovaného prostředku. Dle zákona č. 297/2016 Sb. mají účinky rovnocenné vlastnoručnímu podpisu všechny druhy elektronických podpisů, tj. včetně prostého elektronického podpisu i zaručeného elektronického podpisu. Soud nijak nezpochybňuje, že je možné uzavřít smlouvu i prostřednictvím elektronických či jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby (jak má na mysli § 562 o. z.). V projednávané věci však nebyl v žádné z předložených listin obsažen žádný úkon žalovaného, jenž by bylo možné označit za podpis, tím spíše za zaručený elektronický podpis. Provedené důkazy neprokázaly uzavření smlouvy o úvěru tak, jak tvrdila žalobkyně. Pro absenci žalobkyně u jednání nebyla tato poučena soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazy k tvrzení, že smlouva byla uzavřena. Tvrzená smlouva proto nebyla uzavřena písemně. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z.