112 C 237/2022-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov
ECLI: ECLI:CZ:OSKIHA:2022:112.C.237.2022.1 Datum: 2022-08-24 Předmět: 5 200 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1824 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""smlouva o úvěru""smlouva o vedení účtu"]
O co šlo: 5 200 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1824 z. č. 89/201)
1. Žalobou doručenou dne [datum] původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 200 Kč s obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o povoleném přečerpání, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání až do výše 5 000 Kč na běžném účtu žalovaného vedeném u žalobkyně dle smlouvy o vedení účtu. Smlouva byla sjednána elektronicky a před jejím uzavřením žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy posuzovala výši jeho pravidelného příjmu oproti výši úvěrové splátky, dále ověřovala, zda žalovaný prochází evidencí dlužníků, lustrovala insolvenční rejstřík, to vše s negativním výsledkem. Rovněž posuzovala případné náklady žalovaného pro běžný život a porovnávala jeho příjmy a jeho výdaje podle stavu běžného účtu žalovaného mKonto a zjistila, že jeho účet vykazoval déle než tři měsíce před vyhodnocením žádosti pravidelné přípisy a nevykazoval nepovolený debet. Žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jeho běžném účtu, řádně plnil podmínky smlouvy, avšak poté limit přečerpal a nesplatil a byl o jeho úhradu opakovaně upomínán, přičemž výzvy byly zpoplatněny částkou 50 Kč a následně žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni [datum]. K tomuto dni dlužil žalovaný žalobkyni částku 5 050 Kč na jistině, dlužné poplatky (za odstoupení od smlouvy) činily 150 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 219,63 Kč, přičemž tento byl sjednán v částce 18,9 % ročně již ve smlouvě. Po odstoupení žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 5 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 219,63 Kč vyčísleným za dobu od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 050 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] uzavřena smlouva o vedení účtu, dle které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet] (mKonto) a umožnit mu přijímat a vybírat prostředky z tohoto účtu za sjednaných smluvních podmínek. Dne [datum] si účastníci ve vztahu k tomuto účtu sjednali elektronicky smlouvu o povoleném přečerpání, a to formou zvláštního úvěru až do výše 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěrový limit nepřekročit a za sjednaných podmínek splatit povolené přečerpání, a to včetně úroků a dalšího příslušenství. Konkrétně byl sjednán úrok ve výši 18,9 % ročně a dále byl povinen hradit poplatky dle sazebníků vydaných žalobkyní. Žalovaný s účinností od [datum] využíval povolené přečerpání na svém bankovním účtu, záporný zůstatek řádně splácel, avšak ke dni [datum] činil nedoplatek 5 000 Kč, následně byly vyúčtovány poplatky za SMS upomínky ve výši 2 x 25 Kč, tedy konečný záporný zůstatek ke dni [datum] činil 5 050 Kč. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému doporučeně výzvu k uhrazení částky 821,10 Kč představující nesplacenou pohledávku z přečerpaného účtu, a to do 7 dnů, včetně poplatku ve výši 150 Kč za zaslání upomínky s tím, že byl upozorněn, že pokud nedojde k uhrazení dlužné pohledávky, je tato výzva zároveň odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání na běžném účtu v mKonto a také smlouvy o vedení běžného účtu mKonto. O úhradu dlužné částky z nesplaceného úvěru byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], v níž byl vyčíslen dluh ve výši 6 999 Kč s úroky představující nesplacený úvěr poskytnutý dle smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě této dlužné částky s příslušenstvím do 10 dnů od doručení dopisu, který mu byl zaslán doporučeně dne [datum].
4. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména z obchodních podmínek, včetně sazebníku bankovních poplatků vydaných žalobkyní, soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění.
5. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru dle ust. § 1824 a § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které žalobkyně jako úvěrující umožnila žalovanému přečerpání na jeho běžném účtu ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté prostředky splácet spolu se sjednanými úroky ve výši 18,9 % ročně a s poplatky. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, úvěr ve výši 5 000 Kč vyčerpal, avšak v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by jej žalobkyni řádně splatil.
6. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že tato povinnost splněna byla, avšak k těmto tvrzením nepředložila jediný důkaz. Vzhledem k tomu, že se k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě označit a předložit důkazy k prokázání svého tvrzení o dostatečném prověření úvěruschopnosti žalovaného, když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání.
7. Protože žalobkyně neprokázala, že by svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně splnila, je nutné předmětnou úvěrovou smlouvu posoudit jako neplatnou, přičemž dle ust. § 87 odst. 1 věty první a druhé citovaného zákona ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dle novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb.) k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se tak jedná o absolutní neplatnost. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 5 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Protože žalovaný dosud ničeho neuhradil, je tedy povinen vrátit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl prokazatelně k zaplacení celé dlužné částky vyzván až předžalobní výzvou ze dne [datum] s termínem splnění do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána s využitím provozovatele poštovních služeb, vycházel soud z tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum] a pokud žalovaný v určené lhůtě 10 dnů svou povinnost nesplnil, je od [datum] v prodlení a od tohoto dne přísluší věřiteli úroky z prodlení.
8. Ve zbývající části, tj. co do částky 200 Kč (představující poplatky za výzvu a odstoupení od smlouvy) s kapitalizovaným i běžícím obchodním úrokem, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nárok na ně má původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu [datum], neboť žalovaný v tomto období ještě nebyl v prodlení s úhradou této dlužné částky. Dle názoru soudu není možno vázat splatnost žalované částky k okamžiku stanoveném v poslední výzvě k uhrazení dlužné částky ze dne [datum] s poučením o možném odstoupení od smlouvy, neboť v ní žalovaný nebyl vyzýván k úhradě celé dlužné částky, ale jen k uhrazení nesplacení splátky úvěru ve výši 821,10 Kč včetně poplatku 150 Kč za upomínku.
9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 20 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 40 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 60 % (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč do podání tzv. formulářové žaloby (řízení byl
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.