115 C 350/2022-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2022 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 17. 8. 2021 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 492 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 26. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovaným do systému žalobkyně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, došlo dne 16. 8. 2021 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně vedle částky 3 000 Kč uplatnila nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 492 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč za dobu od 17. 8. [číslo] do 27. 1. 2022. Žalobkyně doložila předžalobní výzvu k plnění zaslanou žalovanému. Žalovaný neuhradil na žalobou uplatněnou pohledávku dosud ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovaný si dne 18. 10. 2022 osobně převzal žalobu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dle potvrzení o provedené platbě žalobkyně dne 26. 5. 2021 zaslala na účet č. [bankovní účet] částku 3 000 Kč. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne 2. 11. 2022 majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným, který je identifikován rodným číslem, adresou bydliště, telefonem a e-mailovou adresou, není žádným z účastníků podepsána. Žalobkyně předložila soudu fotokopii občanského průkazu žalovaného [číslo] fotokopii rodného listu žalovaného. Dále žalobkyně předložila výplatní lístky žalovaného za období leden, únor 2021, dle kterých průměrný příjem žalovaného v tomto období činil 24 906 Kč. Žalobkyně doložila další dva platební lístky žalovaného, ty jsou však nečitelné. Dopisem ze dne 16. 8. 2021 žalobkyně zesplatnila smlouvu o úvěru ke dni 16. 8. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 884,31 Kč. Dopisem ze dne 3. 1. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání tohoto dopisu s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Dne 7. 1. 2022 právní zástupce žalobkyně odeslal poštovní zásilku na adresu žalovaného. 5. Po právní stránce byla věc posouzena podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Uzavřená smlouva měla charakter spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, která dle § 104 téhož zákona vyžaduje písemnou formu. Žalobkyně, která tvrdí, že smlouva byla uzavřena v písemné formě, neprokázala, že skutečně došlo k uzavření této smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 OZ vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, kterým je zákon č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu reagující na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kde jsou stanoveny požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 OZ je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ustanovení § 562 OZ se však nevztahuje k (elektronickému) podpisu jakožto projevu vůle jednajícího. Úvěrová smlouva předložená žalobkyní neobsahuje (uznáváný) elektronický podpis žalovaného ve smyslu §§ 5 až 7 zák. č. 297/2016 Sb., neboť v ní není zachycen žádný projev vůle žalovaného, který by bylo možno považovat za jeho podpis. Smlouva není podepsána ani druhou smluvní stranou – žalobkyní. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku 3 000 Kč, žalovaný je v řízení pasivní, žalobkyně tvrdí, že žalovaný dosud na částku 3 000 Kč neuhradil ničeho. Soud zavázal žalovaného k úhradě této částky žalobkyni jakožto bezdůvodného obohacení (plnění bez právního důvodu) podle § 2991 OZ. Žalobkyni byl rovněž přiznán nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který stanoví výši tohoto úroku (zde byl však soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř., a proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,5 % ročně). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 15. 1. 2022 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 3. 1. 2022 odeslanou žalovanému dne 7. 1. 2022, ve které byla stanovena lhůta k plnění 7 dnů ode dne odeslání výzvy, tj. do 14. 1. 2022. Soud žalobu zamítl co do části žalobou nárokovaného úroku z prodlení, a to z důvodu, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení až ode dne 15. 1. 2022 a dále byla žaloba zamítnuta co do smluvní pokuty ve výši 492 Kč, když tato mezi účastníky řízení nebyla sjednána, neboť úvěrová smlouvy nevznikla (nebyla podepsána). 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 tak, že zavázal žalovaného zaplatit plně procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 300 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za tři úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), dále třikrát režijního paušálu po 100 Kč k těmto úkonům podle § 14b vyhl. Č. 177/1996 Sb. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.