117 C 172/2022-66 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 207,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela prostřednictvím internetového bankovnictví s žalovanou smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový limit 10 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat na svém běžném účtu vedeném u žalobkyní na základě smlouvy o vedení účtu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, kdy posuzovala výši pravidelného příjmu žalované oproti výši úvěrové splátky s pozitivním výsledkem, dále ověřovala, zda žalovaná prochází evidencí dlužníků v bankovním registru CBCB, kde nebyl evidován žádný záznam a lustrovala insolvenční rejstřík, to vše s negativním výsledkem. Při posouzení nákladů žalované na běžný život, pokud nebyl v žádosti uvedeny, vycházela z normativních nákladů v danou dobu ve výši 3 700 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru vynaložila maximální úsilí pro ověření, zda žalovaná bude schopna úvěr plnit, přičemž dospěla k závěru, že je v možnostech žalované úvěr splatit a žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně, žalovaná se smlouvou dále zavázala hradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem a pro případ překročení povoleného limitu a vzniku prodlení bylo mimo jiné sjednáno přirůstání úroku k jistině a její úročení sankčním úrokem a možnost ukončení smluvního vztahu, resp. možnost odstoupení od smlouvy a prohlášení celého úvěru za splatný. Žalovaná své závazky řádně plnila až do měsíce října 2019, poté byla opakovaně upomínána k obnovení plateb (první a druhá výzva byla zpoplatněna částkou 50 Kč, poslední výzva/odstoupení od smlouvy ba zpoplatněna částkou 150 Kč). Žalovaná však na výzvy nereagovala, ke dni [datum] se tedy stalo účinným odstoupení od smlouvy a žalovaná k danému dni dlužila na jistině částku 10 057,63 Kč, na dlužných poplatcích a pojištění částku 150 Kč a na kapitalizovaném úroku částku 2 370,06 Kč. Po odstoupení od smlouvy uhradila žalovaná pouze dne [datum] částku 1 000 Kč, která byla žalobkyní započtena na částečnou úhradu kapitalizovaného úroku. Na předžalobní výzvu k úhradě zaslanou jí dne [datum] žalovaná nereagovala. Žalobkyně se tedy žalobou po žalované domáhala úhrady částky 10 207,63 Kč spolu s úrokem kapitalizovaným za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 370,06 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 057,63 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 207,63 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 459,50 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 370,06 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 057,63 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 459,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, když si je vědoma, že by neunesla důkazní břemeno ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a proto se rozhodla, že bude svůj nárok požadovat z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se nedostavila, svou neúčast neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetového bankovnictví smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč jako nezajištěný spotřebitelský úvěr tak, že jí umožní i opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jejím mKontu č. [bankovní účet] vedeném u žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně, žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem uvedené v sazebníku bankovních poplatků žalobkyně (prokázáno smlouvu o povoleném přečerpání č. GNN [bankovní účet] ze dne [datum], žádostí o zřízení účtu č. [anonymizováno] ze dne [datum] a smlouvou o vedení účtu u mBank č. [anonymizováno] ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy se žalobkyně zabývala přezkumem úvěruschopnosti žalované, kdy bylo pouze ověřeno, že žalovaná nemá v bankovním registru CBCB uvedeny žádné další závazky (prokázáno výpisem z bankovního registru ze dne [datum]). Žalovaná úvěr prostřednictvím svého běžného účtu opakovaně čerpala, ke dni [datum] činil zůstatek na běžném účtu žalované částku mínus 10 057,63 Kč. V období od [datum] do [datum] byly z účtu žalované sraženy úroky v celkové výši 259,50 Kč a poplatky za zaslání upomínek v celkové výši 50 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila dne [datum] částku 1 000 Kč (prokázáno transakční historií účtu za období od [datum] do [datum]). Dne [datum] vyhotovila žalobkyně výzvou, kterou vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 446,30 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že pokud v daném termínu k úhradě dlužné částky nedojde, je tato výzva rovněž odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání na běžném účtu mKonto a zároveň smlouvy o vedení běžného účtu mKonto, přičemž k zániku smlouvy dojde následujícím dnem po marném uplynutí sedmidenní lhůty k úhradě dluhu. Odeslání této výzva žalované nebylo soudu doloženo (prokázáno Poslední výzvou k uhrazení dlužné částky/odstoupením od smlouvy ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 11 427,90 Kč s příslušenstvím do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Výzva byla zaslána žalované dne [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil. 5. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč formou povoleného přečerpání jejího běžného účtu. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tvrzení uvedená v žalobě jsou pouze obecná, příjmy žalované nebyly uvedeny ani ověřeny a ohledně výdajů bylo vycházeno pouze z normativních nákladů v danou dobu ve výši 3 700 Kč, aniž by skutečná výše výdajů žalované byla zjištěna. [jméno] žalobkyně uvedla, že si je vědoma neunesení důkazního břemene ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy a svůj nárok nadále uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má proto za to, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li pr