117 C 218/2022-58 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 401,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o zápůjčce [číslo] s produktový názvem [anonymizována tři slova] týdenní 02/ 2020 uzavřené dne [datum] s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 9 000 Kč Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i vyčíslený a neměnný poplatek ve výši 8 175 Kč sestávající se z úroku, kdy zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 88 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku, tj. částku 17 175 Kč, v 52 týdenních splátkách po 331 Kč, poslední splátka činila 294 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných z registru [příjmení] i prostřednictvím dalších registrů a databází, přičemž původní věřitel vyhodnotil komplexně celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Žalovaný doložil svůj příjem pracovní smlouvou, ze které bylo zjištěno, že je zaměstnán jako dělník u [jméno] [příjmení] od března 2020 na dobu neurčitou, a potvrzení o příjmu za měsíc květen 2020 ve výši 23 845 Kč čistého. Lustrací v registru BRKI, NRKI a [příjmení] ani z interní databáze původního věřitele nebyly o žalovaném zjištěny žádné negativní záznamy, proti žalovanému nebylo dle insolvenčního rejstříku zahájeno insolvenční řízení, v Centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že proti žalovanému nebyla v době uzavření smlouvy vedena žádná exekuce, předložený průkaz totožnosti žalovaného nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Původní věřitel tedy dospěl k závěru, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku v celkové výši 573,40 Kč, kterou původní věřitel započetl na sjednaný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy stejnou zásilkou byla žalovanému rovněž zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu nejpozději do [datum]. Ke dni postoupení pohledávky byla dlužná částka kapitalizována ve výši 21 961,94 Kč, kdy se jedná o jistinu ve výši 9 000 Kč, poplatek za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7 601,60 Kč, smluvní pokuty kapitalizované v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky po splatnosti ke dni [datum] ve výši 4 500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 560,34 Kč a sankčních poplatků za odeslání upomínky ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném úrok sjednaný ve výši 88 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 9 000 Kč, za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 9 000 Kč, za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum]. 2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 76,25 % ročně z jistiny 9 000 Kč za období od [datum] do zaplacení. Soud tedy řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalovanému částku 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 8 175 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 4 591 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 084 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 17 175 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 331 Kč, přičemž poslední splátka činila 294 Kč. Úroková sazba byla sjednána jako pevná pro celé období trvání smlouvy ve výši 88 % ročně. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru a standardnímu informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy byla vyplněna zákaznická karta, dle které byl žalovaný v době uzavření smlouvy zaměstnán s příjmem ve výši 23 845 Kč měsíčně, další čistý příjem domácnosti činil 16 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl základní vzdělání, byl svobodný, žil s rodiči, neměl vyživovací povinnost k žádné osobě, odhadované výdaje žalovaného činily 3 000 Kč, žalovaný splácel další závazky u původního věřitele ve výši 1 659 Kč. K ověření svých majetkových poměrů měl žalovaný předložit pracovní smlouvu z března 2020 a výplatní pásku za měsíc květen 2020 (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 21 961,94 Kč s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum]. Výzvou k okamžitému splacení dluhu byl žalovaný žalobkyní vyzván k okamžitému splacení dlužné částky po splatnosti v celkové výši 21 961,94 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] a potvrzením podání ze dne [datum]). Dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 23 536,07 Kč nejpozději do 7 dnů od datace této výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno výzvou k úhradě dluhu-předžalobní upomínky ze dne [datum] a potvrzením podání ze dne [datum]). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil. Jako nadbytečné soud zamítl důkazní návrhy usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Vrchního soudu v Praze, výslechem zprostředkovatele zápůjčky [jméno] [příjmení]. 5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem v celkové výši 8 175 Kč vrátit ve sjednaných 52 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský