117 C 47/2022-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2021 a doplněnou dne 14. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč s odůvodněním, že dne 7. 11. 2019 byla mezi žalobkyní, jako úvěrujícím, a žalovaným, jako dlužníkem, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] žalovanému byl poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou též smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a finanční prostředky ve výši 30 000 Kč převedla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu se sjednaným úrokem v 30 pravidelných splátkách po 2 992 Kč vždy k 7. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 7. 12. 2019. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho a od 8. 12. 2019 je s úhradou ujednaných splátek v prodlení. K úhradě dlužné splátky byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou ze dne 12. 12. 2019 s poskytnutím dodatečné lhůty k úhradě dlužné splátky. Přes opakované upomínky žalobkyně žalovaný 1. splátku neuhradil a dostal se do prodlení i s úhradou dalších splátky. Dle čl. VI. odst. 1 smluvních podmínek tak došlo nejpozději ke dni 6. 4. 2020 k zesplatnění úvěru a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni celou neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 111,33 % z dlužné jistiny úvěru, který žalobkyně kapitalizovala za období od 13. 11. 2019 do 6. 4. 2020, tj. do zesplatnění úvěru, v celkové výši 13 615,06 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje v souladu s čl. VI. odst. 2 smluvních podmínek úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč, a to za 2 odeslané upomínky po 450 Kč. Dle čl. VI. odst. 3a a odst. 1 smluvních podmínek vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu za prodlení s úhradou měsíční splátky ve výši 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení po zesplatnění úvěru, tj. z částky 30 000 Kč za dobu od 7. 4. 2020 do dne podání žaloby, tj. do 14. 10. 2021, v úhrnné výši 16 680 Kč Smluvní pokutu však žalobou po žalovaném požaduje pouze v částce 15 000 Kč, tj. ve výši jedné poloviny celkové výše úvěru. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. 2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 14. 3. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 13 615,06 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku ve výši 110,33 % ročně za období od 13. 11. 2019 do 6. 4. 2020. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do kapitalizovaného úroku ve výši 13 615,06 Kč za období od 13. 11. 2019 do 6. 4. 2020, zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 29. 3. 2022 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky řízení byla dne 7. 11. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 111,33 % ročně měsíčními splátkami po 2 992 Kč v celkovém počtu 30 splátek splatných vždy k 7. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 7. 12. 2019. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činí 89 760 Kč Smlouva je datována a podepsána žalovaným a zástupcem žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých se žalovaná zavázala dle článku VI. smluvních podmínek uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou splátek poplatek za zaslání upomínky ve výši 450 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky a v případě, že dojde k zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. V případě, že žalovaný neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté jí žalobkyní, bude úvěr zesplatněn (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 7. 11. 2019, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem sjednaných splátek a smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka účinnými od 10. 9. 2018). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, kdy byl doložen příjem žalovaného za září 2019 ve výši 18 734 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné probíhající exekuční řízení a má jeden existující závazek a jednu žádost o poskytnutí úvěru, přičemž další žádost byla odmítnuta. Žalovaný měl jeden úvěr z kreditní karty s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, nezaplacená částka po splatnosti činila 9 267 Kč (prokázáno výplatním lístkem za září 2019, výpisem z rejstříku exekucí a úvěrovou zprávou [anonymizováno] ze dne 7. 11. 2019). Úvěr žalobkyně poskytla žalovanému dne 12. 11. 2019 bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] (prokázáno potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 12. 11. 2019). Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně vyhotovila 3 upomínky k úhradě adresované žalovanému, a oznámení o zesplatnění úvěru, jejich odeslání žalovanému však nebylo soudu doloženo (prokázáno upomínkou č. I ze dne 12. 12. 2019, upomínkou č. II ze dne 27. 12. 2019, upomínkou č. III ze dne 8. 1. 2020 a oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 6. 4. 2020). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou mu dne 14. 5. 2020 doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno výzvou k plnění ze dne 13. 5. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 14. 5. 2020). 5. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 7. 11. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně zápůjčku ve výši 30 000 Kč a tento se jí zavázal spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně vrátit a to ve sjednaných 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč splatných vždy k 7. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 7. 12. 2019. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně pouze uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného v dostupných registrech, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného ve smlouvě a z předpokladu poskytnutí pravdivých informací žalovaným. Úvěruschopnost žalovaného tak byla prověřena řádně a dostatečně. Tato tvrzení žalobkyně soud nepovažuje za dostatečná a z provedených důkazů naopak vyplývá, že žalobkyně se solventností žalovaného nezabývala s řádnou péčí, když už z doloženého výpisu NRKI-BRKI vyplývá, že žalovaný měl minimálně jeden další závazek, který řádně nesplácel, jedna jeho žádost již byla odmítnuta. Žalobkyní byl doložen pouze příjem žalovaného za měsíc září 2019, přičemž z doložených listin nevyplývá, zda se jedná o stabilní příjem žalovaného, na jakou dobu měl uzavřen pracovní poměr, žádným způsobem nebyly tvrzeny ani doloženy výdaje žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žal