117 C 6/2022-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a částky 3 500 Kč s odůvodněním, že dne 13. 11. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 2. 12. 2020, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím, tj. celkem 23 689 Kč do 13. 12. 2020. Žalovaný neuhradil sjednanou částku řádně a včas, čímž mu vznikla rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle Sazebníku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 27 289 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3 689 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 100 Kč. Dne 24. 8. 2021, tj. po postoupení pohledávky, uhradil žalovaný na svůj dluh částku 2 500 Kč, která byla započtena ve výši 100 Kč na paušální náhrady za upomínání a ve zbývající částce na postoupený smluvní úrok. Poté již žalovaný neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 1. 9. 2021. Vzhledem k prodlení žalovaného požaduje žalobkyně rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala ke dni 6. 6. 2021 ve výši 791,10 Kč a za období od 7. 6. 2021 do 24. 8. 2021 ve výši 348,08 Kč a dále ve výši 8,25 % z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 20 000 Kč za dobu od 25. 8. 2021 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje úhradu úroku kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky ve výši 1 289 Kč (3 689 Kč – úhrada 2 400 Kč), úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky 20 000 Kč za dobu od 14. 12. 2020 do 7. 6. 2021, tj. v částce 3 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 255 Kč spočívající v nákladech na odeslaný obyčejný dopis ve výši 39 Kč a nákladech na tři telefonické hovory po 72 Kč. 2. Přípisem doručeným soudu dne 25. 1. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do jistiny úvěru ve výši 5 816,82 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 791,10 Kč a ve výši 348,08 Kč kapitalizovaného za dobu od 7. 6. 2021 do 24. 8. 2021, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 816,82 Kč za dobu od 15. 12. 2021 do 21. 1. 2022 a z částky 5 816,82 Kč za dobu od 22. 1. 2022 do zaplacení, co do částky 3 500 Kč, co do úroku kapitalizovaného ve výši 1 289 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 255 Kč, když žalovaný na svůj dluh uhradil dne 20. 9. 2021 částku 1 500 Kč, dne 25. 10. 2021 částku 1 500 Kč, dne 14. 12. 2021 částku 4 000 Kč a dne 21. 1. 2022 částku 5 000 Kč. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Nadále se tedy žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 183,18 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 25. 8. 2021 do 14. 12. 2021, z částky 19 183,18 Kč za dobu od 15. 12. 2021 do 21. 1. 2022 a z částky 14 183,18 Kč za dobu od 22. 1. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že svůj dluh splácí, snaží se své chyby napravit a nerozumí tedy, proč žalobkyně trvá na soudním jednání. Na svůj dluh uhradil ze svého účtu dne 17. 9. 2021 a dne 22. 10. 2021 částku 1 500 Kč, dne 14. 12. 2021 byla uhrazena částka 4 000 Kč z účtu jeho matky a dne 21. 1. 2022 byla uhrazena částka 5 000 Kč z jiného účtu jeho matky. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 15. 2. 2022 a k němuž byl řádně předvolán, se nedostavil, svou neúčast řádně omluvil, o odročení jednání nepožádal. Rovněž zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání omluvil, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne 13. 11. 2020 byla vypracována smlouva o úvěru, ve které se společnost [právnická osoba] označená jako věřitel zavazuje poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr ve výši 4 000 Kč s úrokovou sazbou 279,83 % ročně a žalovaný se zavazuje poskytnutou částku vrátit věřiteli jednorázově do 30 dnů. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. [bankovní účet]. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná v den následující po dni takového prodlení. Ze smlouvy vyplývá, že její součástí jsou obchodní podmínky a sazebník. Smlouva není podepsána žádným z účastníků (prokázáno vyhotovením smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 11. 2020). Dne 2. 12. 2020 byla vyhotovena smlouva o úvěru [číslo] kterou se mění a doplňují podmínky Smlouvy o úvěru [číslo] dle níž se společnost [právnická osoba] označená jako věřitel a žalovaný jako klient měli dohodnout o novém datu splatnosti úvěru ve výši 20 000 Kč, a to do 30 dnů. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. [bankovní účet]. Smlouva není podepsána žádným z účastníků (prokázáno vyhotovením smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 12. 2020). Právní předchůdce žalovaného zaslal na účet uvedený v úvěrové smlouvě dne 13. 11. 2020 částku 4 000 Kč, dne 19. 11. 2020 částku 6 000 Kč a dne 2. 12. 2020 částku 10 000 Kč (prokázáno částečným výpisem z účtu ze dne 13. 11. 2020, ze dne 19. 11. 2020 a ze dne 2. 12. 2020). Dne 29. 3. 2021 společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze 1 této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem dne 10. 6. 2021 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10. 6. 2021 a podacím archem ze dne 11. 6. 2021). Výzvou ze dne 10. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 27 298,04 Kč s příslušenstvím, a to do 30. 6. 2021, výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 6. 2021 (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne 10. 6. 2021 a podacím archem ze dne 11. 6. 2021). Výzvou ze dne 1. 9. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 25 137,08 Kč s příslušenstvím, a to do 14. 9. 2021, výzva byla žalovanému odeslána dne 3. 9. 2021 (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 9. 2021 a podacím archem ze dne 3. 9. 2021). Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 5. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících o. z., a to v ústní formě, když předložená vyhotovení smlouvy nejsou podepsána smluvními stranami smlouvy, žalovaný však uzavření smlouvy nijak nerozporoval. Na základě této smlouvy byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to dne 13. 11. 2020 ve výši 4 000 Kč, dne 19. 11. 2020 ve výši 6 000 Kč a dne 2. 12. 2020 ve výši 10 000 Kč. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci