106 C 241/2023-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne 27. 4. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 29. 10. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje dne 5. 11. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 2. 2021. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 5 150 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka, a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 1. 11. 2022. Ke dni 1. 11. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaného částku 27 850 Kč a sestávala z dlužné jistiny 15 000 Kč, dlužného úroku 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2 050 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, - dlužné úhrady ve výši 6 850 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 350 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 10 283,4 Kč, - úroků ve výši 23,64 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 10 % z dlužné jistiny 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 28. 8. 2023, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 29. 10. 2018, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný si zároveň zvolil hotovostní inkaso splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok 3 000 Kč, poplatek 3 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatky činí 27 000 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek a zavázal se zaplatit celou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy. Z karty zákazníka žalovaného ze dne 29. 10. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [okres], adresu výběru [obec a číslo], [okres], jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnána u firmy [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], jako operátor s příjmem 15 800 Kč. Dále byly sděleny výdaje na bydlení 4 350 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) 4 000 Kč, splátky úvěru 1 200 Kč, celkem výdaje 9 550 Kč. Použitelný příjem 6 250 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz a pracovní smlouva, bankovní výpisy a nájemní smlouva. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 1. 11. 2022 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo] ve výši 27 850 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 27 850 Kč s výzvou k plnění. Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 24. 11. 2022 korespondenci na adresu [adresa žalovaného]. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 3. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění pohledávky ze smlouvy [číslo] ve lhůtě do 25. 3. 2023. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému odesílána dne 10. 3. 2023. Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 10. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 6 000 Kč jako úrok, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celkovou částku ve výši 27 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 450 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 1. 11. 2022 byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy [číslo] v celkové výši 27 850 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2023, odesílanou dne 10. 3. 2023, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 25. 3. 2023. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 29. 10. 2018 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobky